Návod k použití fyzioterapeuta

První článek v novém roce trochu odlehčíme, ono se to hodí, neb spoustě lidí je po vánocích těžko (minimálně od žaludku). Ve fyzioterapii se pohybuji už nějaký ten pátek a za tu dobu se stále setkávám s tím, že spousta lidí netuší, jaký je rozdíl mezi fyzioterapeutem, zdravotní sestrou či masérem. A tím pádem vlastně neví, co po nás mohou chtít. O tom, že to bohužel netuší ani někteří z lékařů, diskrétně pomlčím.

A o tom, co si (ne)mají vzít s sebou pacienti na rehabilitaci, jsou snad už úplné legendy, nebo co.

Pojďme se společně na ty zapeklitosti podívat.

Kdo je to fyzioterapeut

V dnešní době se fyzioterapie studuje pouze na vysoké škole, ošetřovat vás tak bude bakalář nebo magistr. Setkat se můžete také s doktorem (PhD.), ale ty v běžné praxi neuvidíte zase až tak často, většinou totiž pracují v akademické sféře. Potkáte je proto častěji ve velkých nemocnicích nebo v zařízeních, která spolupracují s fakultami na výuce studentů. Protože vysokoškolské vzdělání není v našem oboru odjakživa, setkáte se také s kolegy s titulem DiS. (diplomovaný specialista) či bez titulu. To, jaký titul má fyzioterapeut před jménem či za jménem, nehraje takovou roli, jako jiný faktor, který si uvedeme dále.

Oslovovat nás tedy můžete titulem, nebo jménem. Nepoužívejte, prosím, označení „sestři“ – my zdravotní sestry opravdu nejsme, i když v nemocnici můžeme nosit podobné oblečení a to vás asi někdy mate.

Fyzioterapeut je člověk, za kterým jdete, když máte potíže s pohybovým aparátem. Nejčastějším důvodem návštěvy je bolest. Fyzioterapeut vás vyšetří a navrhne terapii. Zabýváme se diagnostikou a terapií pohybového aparátu a to jak léčebnou, tak preventivní.

Umíme však pracovat také s takovými specialitami, jako jsou bolesti hlavy, závratě, poruchy polykání, poruchy kousání (potíže s čelistním kloubem), bolesti břicha způsobené srůsty aj.

Jak si vybrat dobrého fyzioterapeuta

Školím po celé republice a tuto otázku dostávám často. A není to otázka právě jednoduchá. Jak si vybrat člověka, kterému se svěříte do péče?

Myslím, že ve hře jsou 3 možnosti:

1. Naprosto ideální je samozřejmě osobní doporučení, tip od někoho z vašeho okolí, kdo byl s prací daného fyzioterapeuta spokojen.
2. Pokud tato metoda není možná, zkuste se podívat na recenze na internetu, což v dnešní době není nic komplikovaného. Já mám reference například z Google a z rezervačního systému Reservio uvedené na titulní stránce webu. Díky tomu si snadno můžete udělat představu.
3. Podívejte se na stránky daného zařízení – většinou se tam někde vyskytuje záložka „O mně“ nebo „Kdo jsme“, „Náš tým“ nebo tak nějak. A tam se můžete podívat, jakou školu fyzioterapeut studoval, což není tak podstatné, jako to, co se dělo POTOM. A tím myslím další vzdělávání. Jsem přesvědčená, že pokud se fyzioterapeut chce v oboru rozvíjet, musí investovat do svého vzdělání a to nejen peníze, ale i čas. Pokud vidíte, že si daný člověk za 10 let udělal dva (malé) kurzy, o něčem to svědčí. Na druhou stranu člověk s mnoha kurzy ještě nemusí být fantastický fyzioterapeut, co si budeme povídat.

A pak tady máme ještě další – neméně podstatný – faktor. Ani sebelepší odborník vám nepomůže, pokud nebude empatický a nebude ochoten s vámi navázat sice profesionálně limitovaný, ale přesto empatický vztah. Jednoduše řečeno, správně by ho vaše problémy měly zajímat a měl by chtít vám pomoci. Já tomu říkám emoční synchronicita. Chápete, co tím myslím? Že danému člověku věříte, cítíte se v jeho přítomnosti dobře a terapie tak nějak „pohodlně jede“. Nevím, jak to jinak popsat.

Přiznávám, že přestože si myslím, že profesionál jsem, tak s některými lidmi se mi pracuje velice těžko, i když se snažím. Jak se praví „není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem“ a proto si myslím, že není prohra přiznat, že jiný z kolegů by třeba danému člověku pomohl více. Ostatně ani proto nedoporučuji dopředu kupovat větší objem terapií, pokud se s daným fyzioterapeutem ještě neznáte, na začátek je určitě vhodnější absolvovat jednu návštěvu a na základě toho, jak budete spokojeni, se rozhodnout. Je třeba si uvědomit, že fyzioterapie potřebuje určitou lidskou souhru, jinak není úplně efektivní. Možná byste se divili, jak velkou roli hraje v terapii osobnost terapeuta.

Posledním faktorem, který úzce navazuje na ty předešlé, je schopnost vedení terapie. Nyní mě, prosím, berte skutečně s velkou nadsázkou, ano? Já říkám, že: „Některé pacienty v terapii hladíme (= brzdíme) a jiné mlátíme (= nutíme do cvičení). Ne, nikoho nemlátím, ale někdy jsem zatraceně přísná, to zasejc jo. Nechci příliš používat slovo koučování, protože nejsem kouč, ale tyto prvky v praxi využíváme, resp. měli bychom. Pokud nám totiž na pacientově stavu skutečně záleží, je nutné, abychom se naladili na jeho vlnu a „hovořili řečí jeho kmene“.

Poznámka z praxe: Jeden můj pacient zřejmě ignoroval při výběru terapeuta vše výše uvedené a víte, co mi sdělil, že je pro něj podstatné? Jakou mám tiskárnu. Že by prý nešel k někomu, kdo má jehličkovou. Přísahám, že je to pravda, že se to stalo! Každý člověk je holt jiný a přemýšlí jinak… Tímto děkuji své tiskárně EPSON WorkForce Pro WF-3720.

Návod k použití fyzioterapeuta

Jak se ke svému fyzioterapeutovi správně chovat někteří lidé očividně stále netuší. Naštěstí tu máte mě a já vám to povím.

Správné oslovení

Jak na to, jsme si už napsali. Chápu, že oslovení „paní fyzioterapeutko“ se hodí k jazykolamům stejně dobře jako třeba slovo „rododendron“. Proto je asi nejjednodušší oslovení titulem nebo jménem. Nejčastěji mě mí pacienti oslovují „paní magistro“ nebo „paní Honová“. Mně osobně je to jedno, nemám ráda jen to oslovení „sestři“, naštěstí od doby, co pracuji v soukromém sektoru, se mi to už nestalo. To spíš mě občas zarazí oslovení „paní doktorko“, tak to se snažím samozřejmě opravit. Sice jsem kdysi 2 roky medicíny absolvovala, ale z toho doktora neuděláte. A před doktorandským (dalším fyzioterapeutickým) studiem jsem aktuálně dala přednost jiným pracovním aktivitám.

Respekt k osobnímu času fyzioterapeuta

Já vám rozumím, že máte nějaký problém, který vás trápí a potřebujete ho řešit rychle. Na druhou stranu, snažte se být empatičtí i vy k nám. Naše pracovní doba opravdu není nafukovací a většina z nás má také osobní život, jakkoliv je to pro vás možná překvapivé. Proto zapomeňte na věty „pokud máte plno, já klidně přijdu v sedm nebo osm hodin večer, mně to opravdu nevadí“. Ano, vadí to. Nám. (Tato situace se mi skutečně nedávno stala.) Stejně tak se na mě jeden zájemce nedávno obořil, že ho nechám v bolestech. Je mi to líto, ale všechny lidi, kteří to potřebují, skutečně ošetřit nezvládnu.

Stejně tak vás žádám, abyste nám nepsali / nevolali ve večerních hodinách, v noci, o svátcích nebo víkendech. Ano, určitou výjimku máte tam, kde má na webu fyzioterapeut uvedeno, že nabízí své služby mimo standardní pracovní dobu. Já to tam uvedené nemám, u mě to, prosím, ani nezkoušejte. Čím jsem starší, tím víc si vážím svého volného času. A taky že ho potřebuji, už nejsem žádná mladice, regenerace je nutná, chápete.

Nic nenaštve fyzioterapeuta víc, než situace, kdy vás vezme na vaše naléhání jako přesčas a pak zjistí, že vaše potíže nejsou nijak dramatické anebo že už jsou dlouhodobé. Ano, to pak často v duchu počítáme (nejen) do desíti a snažíme se korigovat tik v očním víčku.

Respekt ke vzájemné spolupráci

Ano, fyzioterapie patří do oblasti služeb. Ano, vy si to platíte. Fyzioterapeut je však ten, kdo to celé řídí. Pokud jste k nám do ordinace přišli s tím, abyste naše názory vyvraceli, abyste se s námi přeli a dokazovali, že tak to být nemá, tak to asi nebude úspěšná terapie.

Zkuste nám upřímně zodpovědět naše dotazy, přestože vás některé mohou překvapit (kupříkladu dotaz na kvalitu spánku, nebo vyprazdňování často přiměje dotazovaného minimálně ke zvednutí obočí), ale je to opravdu důležité. Zkuste nás nechat dělat naši práci a nechte se vést. Truhláři taky nebudete radit, jak má udělat tu vestavěnou skříň, že ne.

Na terapie choďte včas, klidně přijďte dřív. Pokud fyzioterapeut pracuje tak, jak má – tedy jako poskytovatel zdravotních služeb – musí mít čekárnu. Pokud přijdete pozdě, není zaručeno, že bude možné vaši terapii posunout. Pokud je ihned po vás další zájemce, tak to prostě možné není.

Respektujte podmínky spolupráce. Pokud jsou na webu uvedeny storno podmínky, nehádejte se. Ano, pokud nedorazíte, fyzioterapeut má sice volno, ale z něčeho své závazky jaksi platit musí. Proto většina z nás má storno poplatek 50 %, což vnímám jako spravedlivé. Samozřejmě, pokud jste nemocní, nebo se stane něco nepředvídatelného, je to na osobní domluvě. Já většinou v tomto případě storno poplatky odpouštím.

Je to ale jen naše dobrá vůle, tedy, pokud termín rezervujete, souhlasíte s podmínkami. (Já je mám uvedeny na webu pod ceníkem a také přímo v rezervačním systému Reservio u každé služby.) Prostě i když jsme zdravotníci, tak podnikáme, a musíme se nějak živit.

Nepodceňujte přípravu na vyšetření

Kolikrát se nám už stalo, že máme v ordinaci pacienta nevhodně oblečeného (ženy se diví, že chceme, aby si sundaly silonové punčochy – ano, opravdu je to nutné), muži jsou zase často překvapeni tím, že by měli mít spodní prádlo (ehm, ano, měli). Nebo sice trenky mají, ale takový model, že při určitých testech neví fyzioterapeut kam s očima.

Shrneme si to – oblečení:

• oblečení volte takové, aby se vám snadno svlékalo a oblékalo
• vždy padnoucí spodní prádlo
• pokud je vám nepříjemná představa vyšetření ve spodním prádle, což je problém některých žen, zaměňte klasickou podprsenku za sportovní a místo kalhot si dejte legíny (ideálně kratší), ale dostatečně pohodlné, aby nijak neomezovaly pohyb v kyčlích
• čisté ponožky! Pokud se vám hodně potí nohy, vezměte si čisté ponožky na přezutí před vyšetřením, pokud je právě léto a dorazíte v obuvi bez ponožek, platí to samé. Ponožky prostě s sebou. Není hygienické chodit v ordinaci bosky na jiných místech, než na těch vyhrazených např. na diagnostiku chodidla. To bychom pak museli lítat s dezinfekcí po celé místnosti a na to mnohdy opravdu není čas.

Příprava:

• nachystejte si s sebou lékařské zprávy, nebo záznamy o vyšetření
• sepište si charakter svých potíží, je vhodné si vypsat také léky, které užíváte a úrazy či operace, které jste prodělali (někdy si na místě na vše nevzpomenete)
• sepište si případné dotazy (není nutné na 3 listy A4 jako jeden můj pacient, tímto ho zdravím)
• zajděte si na toaletu, ať při vyšetření necouráte

Před návštěvou se podívejte na web ordinace. Někde mají speciální požadavky, například, abyste si donesli vlastní ručník. Každé zařízení to může mít trochu jinak nastavené. Podívejte se také na možnosti platby – většina z nás má sice platební terminály, ale není to samozřejmost. Tak ať pak na místě nejste překvapeni. Informace o možnostech platby hledejte na webu většinou u záložky ceník.

A nyní se již můžeme těšit na skvělou spolupráci a to nejen v novém roce 2024. Pevně věřím, že bílé vlajky v ordinaci potřebovat nebudeme.