vyšetření fyzioterapie

Co vás čeká na první návštěvě u fyzioterapeuta?

V minulém textu jsme si popsali funkční poruchu a jak se (ne)léčí. Tím pádem už také víme, že správná terapie stojí pevně ukotvena na dvou pilířích – precizní anamnéze a komplexním kineziologickém rozboru. A že se jedná o informace skutečně podrobné a někdy dokonce skoro až delikátní, si hned vysvětlíme.

Proč nás zajímá vaše střevo

Pokud se dostanete do drápů zdatného fyzioterapeuta, neměly by vás překvapit otázky, jejichž spojení se stavem vašeho pohybového aparátu se vám může jevit jako výstřední a příliš románové (ach, Saturnin…). Anamnéza se totiž netýká jen toho, co vás bolí. Ani zdaleka ne. I když na to se samozřejmě ptáme také. A podrobně!

Co bolí, jak to bolí, kdy to bolí, co to zlepšuje, co to zhoršuje, zda jste podobné bolesti měli již v minulosti apod. Tedy u té vaší bolesti se určitě na chvíli zastavíme.

Dále nás ale zajímají také vaše léky, které pravidelně užíváte, s čím jste sledováni u lékařů specialistů, jaké jste prodělali úrazy či operace, jakou děláte práci, u žen se ptáme na počet dětí a jejich porod, dále nás zajímá míra vašeho stresu (bodové hodnocení) a mnoho a mnoho dalšího.

Proto by vás nikterak neměla překvapit kupříkladu otázka, zda nemáte potíže s trávením. Proč se na to ptáme? Některé bolesti kloubů mohou být maskovanou potíží střevního typu. Nevěříte? Tak vězte (a věřte), že autoimunitní zánět střeva (celiakie, Crohnova nemoc apod.) nemusí nutně způsobovat potíže střevní, ale také kloubní. A máme tady bolest kloubů, při které na RTG „nic není“, protože ani být nemůže. Spouštěčem totiž může být vaše střevo. (Na druhou stranu ne všichni, které bolí klouby a na RTG nic nemají, mají něco se střevy. Je to jen jedna z variant.)

Jistě nyní chápete, že pokud jsou vaše kolena rozhozená z toho, že vaše střeva jdou dlouhodobě mimo kondici, fyzioterapie vám asi tak úplně nepomůže. A když jsme u těch kolen, věděli jste, že mohou bolet třeba v případě, že máte nějakou komplikaci v mezilidských vztazích? Ano, a to cvičením také nespravíme…

Jak sami vidíte, rozklíčovat spouštěč funkční poruchy je mnohdy zapeklitější, nežli vytáhnout ježka z klece (nemyslím samozřejmě ježka živého, ale foglarovského).

Co je to ten kineziologický rozbor?

Jedná se o vyšetření těla a to skutečně od paty k hlavě. Nebo od hlavy k patě. Nebo od pánve k hlavě a potom k patě. Ono je to ve skutečnosti jedno, kde se začne, ale tělo je nutno vyšetřit skutečně celé! Pokud vás trápí funkční porucha („začalo to bolet ani nevím jak“), tak se bez toho prostě neobejdeme.

Vyšetření probíhá ve spodním prádle a já vám nyní popíšu, jak vypadá v mé ordinaci. Upozorňuji, že každý fyzioterapeut vyšetřuje trošku jinak a je to tak v pořádku. Vycházíme ze svých zkušeností, vzdělání a kurzů a každý z nás si během let vytvoří určitý svůj charakteristický „rukopis“. Proto se může stát, že provedou-li vám kineziologický rozbor nezávisle na sobě dva fyzioterapeuti, může každý z nich učinit úplně jiný závěr. Fyzioterapie je do určité míry skutečně velice subjektivní a podstatné je najít to, co svědčí právě vám a co vám pomůže.

Pozor ale na to, pokud se na vás fyzioterapeut podívá jen tak ode dveří, nic moc nevyšetří a rovnou vám dá nějaké cvičení. U funkční poruchy se takto postupovat při úvodní konzultaci rozhodně NEMÁ.

Pokud vyšetřuji já, začínám vyšetřením zezadu. Poté kouknu zboku a pokračuji zepředu.

Při vyšetření stoje zezadu – klidný („běžný“) stoj, hodnotím postavení chodidel, kolen, pánve, spustím olovnici pro vyšetření osy páteře, požádám vás o provedení předklonu (dle možností). Podívám se na postavení ramen a krční páteře. Poté se podívám na na držení vašeho těla zboku a přecházím na vyšetření zepředu. Zde se zase podívám na chodidla, na kolena, zkusím vám pohnout s čéškami (jablíčka na koleni), kouknu na pupík, linii žeber, linii klíčků a postavení ramen.

Poté přecházíme na stoj na dvou vahách, případně na vyšetření na slandboardu (šikmina na vyšetření hybnosti v kotnících – tu dávám při podezření na sníženou hybnost v této oblasti), stoj na jedné noze, případně se zavřením očí, podřep na jedné noze, volitelně provazochodecký stoj a chodidlová houpačka na jedné noze.

Dále vás požádám, abyste si lehli na záda na vyšetřovací stůl. Podívám se na osu vašich dolních končetin, zhodnotíme rotaci v kyčlích, hybnost čéšek, pozici pupíku a napětí břišní stěny, uděláme spolu nějaký ten testíček na funkci hlubokých stabilizátorů bederní páteře, koukneme na hybnost v ramenních kloubech a pomačkáme si nějaké ty místa, kde čekáme bolestivé svalové uzlíky (třeba malý prsní sval).

Pokračujeme vleže na břiše. Pokud jste přišli s bolestmi beder a při přetáčení ze zad do lehu na břicho se posadíte, připravte se na to, že vám vynadám. Otáčet se totiž máte přes bok, což jistě víte.

Pokud to nevíte, tak si stáhněte Manuál pro plotýnkáře. I když plotýnkář nejste, budou se vám informace hodit, abyste se jím v budoucnu nestali.

Vleže na břiše se podíváme na Achillovy šlachy, rotace v kyčlích, sáhneme si do hlubokých svalů na hýždích (naše staré dobré známé svaly hruškovité), vyšetříme si páteř, podíváme se na pružení v hrudní oblasti a potom vás požádám, pokud je to třeba, o pozici na čtyřech, kde vyšetříme lopatky. Někdy to třeba není a jdeme rovnou ze stolu.

Na stůl se ale ještě posadíte, a vyšetříme si svalové napětí předního řetězce. Poté se posadíte na žíněnku na zem a vyšetříme si napětí zadního řetězce. Pak už vás čeká jen vleže na boku vyšetření rotace hrudní páteře a vyšetření ve vzporu na stabilizaci core.

Je-li to třeba, pak provádím speciální testy na rameno, či koleno, testy zaměřené na dech či rozsahy pohybu třeba v kotníku. Záleží, co vás za mnou přivádí. Pokud jste sportovec, pak se připravte na testů víc a také na to, že některé budou ztížené.

Délka vyšetření je cca 20 – 30 minut.

Různorodost je normální

Jak již bylo napsáno, každý fyzioterapeut vyšetřuje trochu jinak a je to tak v pořádku. Pohledy na to, co a jak je třeba řešit jako prioritní, mohou být skutečně odlišné. Kolik lidí, tolik názorů a když k tomu přidáme konstatování, že každé tělo je jiné (a k tomu ta hlava!), je jisté, že rozhřešení nebude vždy jednoduché.

Z uvedeného plyne jednoduchá poučka. Pokud někam chodíte již nějakou dobu a ono se vůbec nic neděje (přestože poctivě dodržujete doporučení, což je v léčbě naprosto zásadní), zkuste to jinde. Podívat se na potíže jinýma očima může přinést odpověď na otázku, proč vás bolí, co vás bolí. A jak z toho ven.

Nezbytně nutné také je, aby mezi fyzioterapeutem a klientem vznikl určitý vztah, založený na důvěře a empatii. Nebojte se, pokud jdete k poskytovateli zdravotních služeb, pak je tento vázán lékařským (či spíše zdravotnickým) tajemstvím a nic z toho, co mu / jí řeknete, se ven nedostane.

A když už teď víte, jak je to s tím střevem, tak vás už nic nepřekvapí a proto pokud vás nějaké ty bolísky trápí, tak neváhejte a nechte se řádně „proklepnout“! A raději dřív než později!

Kateřina je fyzioterapeutka, lektorka a Hujer (šprt). Stále studuje, jezdí na školení a kongresy, věnuje se publikační činnosti a pořád čte. Vloni se rozhodla, že nakoukne do online světa a od té doby se zde pokouší o fyzioterapeutickou osvětu. Se svými dvěma dětmi napsala eBook zdarma s názvem Má mé dítě skoliózu? Najdete jej zde >> a také eBook TOP cviky (nejen) pro skoliotiky 1. a 2. díl Najdete je zde >> Kateřina si libuje ve dlouhých souvětích, ve kterých píše čárky na nesprávných místech, má velice konzervativní smýšlení a zvláštní smysl pro humor. Snaží se s tím něco dělat, avšak vzhledem ke svému věku žádá čtenáře, aby si žádné velké naděje nedělali.