Aktuální téma – relaxační schéma

Relaxace je slovo používané tak často, že se člověk skoro bojí, že na něj vyskočí i ze zásuvky s ponožkami. Faktem však je, že v dnešní době je to téma opravdu nutné a proto i já přicházím se svou troškou do mlýna. I když tedy z pohledu fyzioterapeutického.

Stres a zvýšené svalové napětí

Žijeme v době všudypřítomného stresu. Pokud je člověk bdělý, je nemožné se s ním nesetkat. Ne každý stres je však špatný; stres přiměřený je dokonce žádoucí, protože slouží k udržování naší mentální a fyzické kapacity. Problémem je stres nadlimitní, nebo stres sice přiměřený, který je ale špatně kompenzován třeba z důvodu úzkostného nastavení daného jedince.

Jednoduše řečeno škodící stres je ten, který se na těle (a mysli) negativně projevuje.

Lidské tělo je dokonale fungující mechanismus – pokud mu to tedy moc nekazíme. Každé tělo však má svého „Černého Petra“, tedy slabé místo, kterému je třeba se věnovat. A naopak zase můžeme vlastnit „žolíka“, který mnohý negativní vliv umí úspěsně neutralizovat. Pokud si myslíte, že blouzním z horka, tak se to nyní pokusím vysvětlit.

Uvedu příklad sama na sobě. Jsem člověk, který genetikou / výchovou / kombinací obojího vyfasoval sklon k úzkostem. To je můj Černý Petr. (Jeden z nich.) Úzkosti jsou dost naprd, což vám potvrdí každý, kdo s nimi má tu čest. Nejen, že jsou akcelerátorem vzniku autoimunitních onemocnění, ale také navyšují klidové svalové napětí. Prostě jste pořád ve střehu, odkud nějaká pohroma přilítne. A to asi moc dobře tělu nedělá, to se jistě shodneme.

No a tady vstupuje do hry žolík – a toho naštěstí mám taky. Správný žolík umí problém neutralizovat. Ten můj se jmenuje dobré relaxační schéma o kterém bude dnešní pojednání. Pokud mi totiž moje úzkost má tendenci svalové napětí zvyšovat, a já si ho umím vědomě zase snižovat, tak ten negativní vliv aktivně odvracím.

Mimochodem, když už jsme u toho, víte, co s tělem může dělat chronické vyšší svalové napětí? Zdůrazňuji ono slovíčko „může“, protože jsou lidé, kteří fungují na úplně jiných mechanismech, než většina nás ostatních, a na ty to platit nemusí (asi jsou z jiné planety, nebo co).

Dlouhodobé vyšší svalové napětí může vyvádět toto:

• přetížení svalových úponů (bolesti zápěstí, loktů, kolen, krční páteře, hlavy). Pozor, neplést s tzv. růstovými bolestmi, které mohou v daných lokalitách také být, ale ty se dospělých netýkají, protože jsou (logicky) vázány na růst
• urychlení rozvoje artrózy (když se na některé klouby více tlačí, tak chrupavku více opotřebováváme, typické například u kolen)
• poruchy usínání
• větší únava (nejen z toho usínání, ale také z toho, že tělo jede stále na větší výkon, i když nemusí)

Co je to relaxační schéma

Relaxační schéma je schopnost cíleného uvolnění svalů. A věřte mi, že napsat je to mnohem jednodušší, než udělat (pro mnohé z mých pacientů). Troufám si tvrdit, že je to skoro 1 : 1, tedy že polovina lidí, kteří do ordinace přijdou, uvolnit svaly neumí. Pamatuji si, že už v dobách mého studia nám pan profesor Kolář říkal, že lidé, kteří mají poruchu v relaxačním schématu, mají horší prognózu léčby bolestí zad.

Pro jednoduchou představu používám přirovnání s autem. Porucha relaxačního schématu je podobná situaci, kdy vaše auto stojí třeba na červenou, je bez zařazeného rychlostního stupně, ale vy stále držíte sešlápnutý plyn. Válce kmitají jako divé, ale nikam se nejede. Tedy kmitají zbytečně a zbytečně se opotřebovávají. A přitom by si ve zmíněné situaci mohly jen tak „kadlat“ na volnoběh. Už chápete?

Jak testovat úroveň relaxačního schématu

Ukážeme si celkem čtyři testy. Dva si můžeme vyzkoušet sami na sobě a k těm zbývajícím budeme potřebovat druhou osobu (jakože třeba fyzioterapeuta).

Sami na sobě si vyzkoušíme:

• posunlivost čéšek ve stoje
• otevírání úst

S asistencí druhé osoby:

• zkoušku uvolnění končetiny v pozici vleže (jednodušší)
• zkoušku uvolnění horní končetiny ve stoje na jedné noze (těžší varianta – např. pro sportovce)

Sebetestování

Posunlivost čéšek ve stoje

Na videu vidíte test s provedením druhé osoby, ale můžete si jej provést sami na sobě. Prostě se předkloníte, chytnete si čéšky a zkuste jimi pohnout tak, jako já na videu. Jemně prosím, žádné škubání (to stejně k lepšímu výsledku nijak nepomáhá).

Nejde to?

Zkuste několikrát zatnout a povolit stehehní svaly, tak, aby došlo k posunu čéšek nahoru a dolů – jako na videu. Pokud ten rozdíl ucítíte, můžete zkusit nechat čéšky dole a rukama s nimi zkusit znovu pohnout do stran. Pokud to nepůjde, je dobré zařadit nějakou relaxační techniku – více na konci článku.

Poznámka: test je vždy „na volno“, protože ve stoje můžeme svaly přední strany stehna uvolnit pouze v případě, že nic těžkého neneseme. Pokud jste test prováděli s těžkým batohem na zádech, tak ho, prosím, odložte a zkuste to ještě jednou.

Otevírání úst

Tento test můžeme použít pouze v případě, že nemáme poruchu čelistního kloubu. Pokud vás při testu bude bolet jeden, druhý (nebo oba) čelistní klouby, tak vězte, že tyto klouby asi mají problém, ale to, jak umíte uvolnit svaly čelisti vyšetřit v tuto chvíli nejde.

Pokud vás klouby nebolí, ale pusa tak nějak nejde pořádně otevřít, tak asi máte problém s relaxačním schématem. A ne, že se budete snažit ruku do pusy nacpat, jen abyste dokázali, že to dáte. Abyste nedopadli jako ve filmu Nuda v Brně.

Poznámka: pokud v trpíte bruxismem (noční skřípání zubů), tak je jasné, že vaše hladina stresu dosahuje vysokých hodnot.

Testy s druhou osobou

Uvolnění končetin vleže

Vleže na zádech můžeme relaxaci očekávat tak nějak automaticky, ale někdy to přesto nejde. Je jedno, zda k testu použijete horní nebo dolní končetinu. Jednoduše bychom měli „vyšetřovaného“ požádat, aby nechal končetiny zcela volně a pak je zkusíme zvednout či jimi pohýbat.

Pokud cítíme odpor, nebo jsou končetiny až příliš lehké (tedy je nám proti naší vůli pomáháno), víme, že povolit svaly není úkol, který by našemu člověku šel na jedničku.

Poznámka: pokud bude náš člověk někde v dané lokalitě pociťovat bolest, může tím být testování zkresleno. Mozek totiž nebude mít vůli bolestivou oblast uvolnit, pokud očekává, že by to mohlo bolest spustit.

Uvolnění končetiny ve stoje na jedné noze

Toto je již náročnější test, kdy ve stoje na jedné noze zkusíme požádat o uvolnění stejnostranné horní končetiny, jednoduše s ní zkusíme zahýbat (díváme se, jak uvolní oblast lokte a zápěstí). Dobré je vyzkoušet i druhou stranu.

Umět vědomě uvolnit svaly je velice podstatnou součástí zdravého těla. Stejně jako je jing a jang, je kontrakce a relaxace svým funkčním protějškem. Relaxace svalů přitom není podstatná pouze kvůli životnosti měkkých tkání, ale také kvůli naší psychice.

Je prokázáno, že pokud máme vyšší svalové napětí, které neumíme uvolnit, může se propisovat do pocitu vyšší psychické tenze, jednoduše řečeno jakési „nepohody“. Pohybový aparát je velice úzce propojen s limbickým systémem (část mozku odpovědná za emoce) a výrazně se vzájemně ovlivňují. Pro své zdraví a dušení pohodu byste proto měli nejen cvičit, ale také relaxovat.

Pokud vám relaxace nejde, můžete vyzkoušet např. autogenní trénink, či jiné techniky, se kterými vám poradí odborníci. A taky je dobré naučit se zvládat stres, tedy není od věci i nějaká ta psychologická finta, jak na to. Stres je a bude, ale můžeme se naučit s ním lépe pracovat. Ať už přes tělo, nebo přes mysl. Vaše tělo děkuje.