
Kdo by neznal kultovní thriller s názvem Čelisti. Ono to ale může být řádně napínavé také v běžném životě, ve kterém člověk o pořádného žraloka nezavadí (naštěstí!). Ne nadarmo Cimrman říká, že „zuby – pohroma huby“. Následující text ovšem nebude o zubech, ale o čelistním kloubu, což je místo, které z dysfunkcí v pohybovém aparátu podezřívá pouze velice zkušený detektiv (pardon, fyzioterapeut).
Čelistní kloub je místo, ve kterém se dolní čelist připojuje k lebce. Každá čelist má klouby dva, to jen pro pořádek. Protože je TMJ používán k mluvení, konzumaci či zívání, je prakticky neustále zatěžován. Některé studie uvádí, že potíže v této lokalitě jsou na špičce poruch pohybového aparátu, ale mnozí majitelé o tom neví, protože bolesti, které je obtěžují, mohou být tomuto místu na hony vzdálené (to pak logicky potřebujete Honovou, n’est-ce pas). Třeba z bolesti kolene byste tento kloub nepodezřívali. Ano, i to umí.
Tomu, že se počet lidí s potížemi v oblasti čelisti neustále zvyšuje, se nemůžeme divit, protože moderní zákroky na zubech jsou již běžnou praxí, a v křesle zubního lékaře či odborníka na dentální hygienu trávíme stále více času. Stále častější jsou také estetické zákroky na zubech.
Dobrou zprávou je, že v dnešní době si odborníci pracující s chrupem hledí nejen své vlastní ergonomie, ale také ergonomie svých pacientů, a proto přibývá lékařů, kteří ošetřují vsedě za hlavou pacienta, nikoliv z jeho boku. Je to takový systém win-win: záda lékaře děkují a pacientské čelisti se vroucně přidávají.
Je ale možné, že v minulosti jste byli ošetřeni v ne úplně optimální pozici, nebo – přes veškerou snahu – se prostě stane, že se čelistní kloub přetíží. Poté se následující text vás může týkat také.
S poruchou kloubu si zahráváte, pokud:
Jako bývalý záchranář mohu ještě dodat, že potíže mohou vznikout také v některých případech při intubaci.
Je třeba říct, že o výrazné poruše člověk většinou ví. Bolí to, přeskakuje to, omezuje to pohyb. Jsou ale poruchy diskétní, které se v tichosti řetězí a neplechu mohou vytvořit kdekoliv na těle (vzpomeňte si na zmiňované koleno). Proto je dobré v anamnéze uvažovat nad tím, zda potížím, které v pohybovém aparátu nečekaně (a neúrazově) vznikly, nepředcházelo nějaké náročnější ošetření v dutině ústní.
Nejčastější projevy poruchy TMJ jsou následující:
Pokud máte pocit, že by se vás zmíněné potíže mohly týkat, zkuste si dva testy. První je kvantitativní (hodnotíme maximum) a druhý kvalitativní (hodnotíme kvalitu). A potom si ještě ukážeme zajímavá místa na vyšetření svalů palpací (prsty).
U tohoto testu jsou možné dva scénáře. Důležité je rozlišit, protože léčba bude v tom případě odlišná.
První scénář: neotevřete na požadovaný počet prstů, protože to nejde. Nic výrazně nebolí, ale pusu prostě dostatečně neotevřete. U tohoto testu ráda dodávám, že jako ve filmu Nuda v Brně, není vítězstvím strčit žárovku (prsty) do pusy a nedostat ji (je) ven. Proto není třeba žádné násilné páčení, jde nám o běžný rozsah, chápete.
Tento výsledek poukazuje na možnou vyšší hladinu svalového napětí ve žvýkacích svalech. To samozřejmě také kloub přetěžuje, ale léčba by měla být zaměřená stres a jeho zvládání.
Druhý scénář: neotevřete ústa na požadovaný počet prstů, protože vás silně bolí pravý, levý nebo oba čelistní klouby.
Tento výsledek (nepřekvapivě) obviňujícím způsobem ukazuje na zmíněné místo. Porucha je tedy v kloubu.
Jak na provedení testu: Vsedě nebo ve stoje si na nedominantní ruce (tedy praváci na levé a leváci na pravé ruce) pokrčte prsty v prostředních kloubech (nedělat pěst). Palec a malíček oddělíme a zbývající tři prsty zkusíme na výšku vsunout do úst. Pokud se to podaří lehce, máme otevírání úst v normě. Pokud se vejdou sotva dva, měli byste zpozornět.
Pozn. já opravdu umím poznat pravou a levou ruku, ovšem kvůli natáčení instruktážního videa jsem se obětovala a využila jsem pravou ruku, i když jsem pravačka.
V tomto testu, který se opět provádí vsedě nebo ve stoje si vsuneme malíčky do uší. Zatlačíme směrem dopředu a dolů (čelistní kloub je těsně před uchem). Že jste správně, poznáte jednoduše: když se čelistí začne hýbat, cítíte pod malíčky pohyb. Tak snadné to je.
Jak na provedení testu: Zkuste několikrát otevřít a zavřít ústa, a třeba i stisknout zuby. Co sledujeme? Tak zaprvé symetrii – oba klouby by se měly hýbat stejně. Pokud jeden „něco dělá“ a druhý se tváří, že se ho to netýká, a zabere až po nějaké té chvilce, máme problém. Stejně tak, když jeden kloub jde vzorně v oblouku, a druhý (si) „vyskakuje“ směrem nahoru. No a poslední nález můžou být jakékoliv drásoty či vrzání. V tom případě můžeme mít tu čest s artrózou.
Je třeba zmínit také to, že ne každá porucha vyžaduje léčbu. Ono je to trochu komplikovanější, protože jsou kompenzační mechanismy, které tělo umí využít a dysfunkci si opravit. Pokud ale už máte tzv. klinický projev (= něco reálně nefunguje nebo bolí), tak to opravujeme zcela jistě, o tom žádná.
Ukážeme si několik typických míst, která jsou poruchou čelistního kloubu často „naštvaná“. Na obrázku je vidíte vyobrazené hvězdičkami, tak jdeme na ně.
Zelená hvězdička – m. masseter: zkuste přejet v oblasti dolní část tváře ve směru od brady k uchu (nebo naopak). Pokud si nejste jisti, zda jste „správně“ zkuste zatnout zuby k sobě – sval výrazně vystoupí. Nejlepší místa najdete spíše dole, směrem k hraně dolní čelisti.
Oranžová hvězdička – m. pterygoideus medialis: pozor tento bod je na VNITŘNÍ straně úhlu dolní čelisti, tedy je třeba zajet pod a za hranu čelisti (na obrázku).
Modré hvězdičky / čárky – m. temporalis: jedná se o poměrně velký sval, který si můžete představit jako vějíř. Proto jsou hvězdičky / čáry v půlkruhu. Pokud se tento sval snažíme vyšetřit, je třeba (ostatně jako vždy) jet kolmo na svalová vlákna, tedy kopírovat vějíř (naznačeno na obrázku).
Pokud najdeme nějaká místa extrémně bolavá, tak je můžeme lehce promasírovat. (Přiměřeně, příměřeně.) No a co se dělá s tím ostatním – napíšu to jednoduše: nejlepší je, pokud se obrátíte na fyzioterapeuta, který má vzdělání k ošetřování tohoto kloubu (většinou to uvádí na svých stránkách v nabídce služeb, nebo pátrejte v záložce „o mně“, kde má uvedeny kurzy, které absolvoval). V terapii se totiž řeší více lokalit, než jen samotná čelist. Je třeba vyšetřit také jazylku, krční páteř a další související (a mnohdy zdánlivě vůbec nesouvisející) oblasti.
Na závěr vám poradím, co můžete udělat ihned, tedy jak zahájit tzv. režimová opatření:
Pokud potíže máte, věřte, že řešit se dají. Nebojte se proto obrátit na fyzioterapeuta, který vám s tím rád pomůže. Je to naše práce, pomáháme rádi.