Pane, vy jste vdova! Aneb co si počít s vdovským hrbem

S odkazem na báječný český film otevírám téma, které trápí velkou část žen (i některé muže) a rodinný stav v tom žádnou roli hrát nemusí. Roli však hrají jiné faktory, pro někoho možná překvapivé. Zásadní informací je skutečnost, že „vdovský hrb“ je stav ovlivnitelný a proto nemusí tedy být trvalým a tak trochu vyčítavým mementem našeho těla.

Co je to „vdovský hrb“

Toto, jen si to přiznejme, lehce nekorektní označení popisuje stav, kdy na přechodu krční a hrudní oblasti vyroste na páteři nevzhledná boule. Pokud její počínání včas nezatrhnete, roste umíněně dál, až se stává veřejným tajemstvím. Schovat nelze. Pokud tedy nejste ochotni i na plovárně halit své proximální část páteře do objemných šátků či doživotně nosit pouze rozpuštěné hlasy (ale víte jak: „asi vítr, Máchale“). Schovávat se není řešení, po přečtení článku budete přesně vědět, jak na to.

(A pokud si již teď koušete nehty, že vás budu nutit cvičit, tak uvažujete správně, ostatně, co jiného čekat od fyzioterapeutky. A nechte ty nehty!)

Jak hrbeček vzniká

Tato boulička vzniká nejčastěji proto, že tělo štveme setrvale špatným držením hlavy. Jednoduše řešeno: hlava majitele této dysfunkce je v příliš častém předsunu nebo předklonu, což přetěžuje páteř, a nutí tělo vytvářet si pomocné berličky, jak tuto nemilou situaci zvládnout.

Zmnožení tkáně je tedy pokusem o berličku, o navýšení práceschopných dříčů, kteří pomáhají dobrému držení hlavy. (Protože, pokud jste to nevěděli, evolučně jsme nastavení tak, že oči sledují horizont. Nebo by rády.) Tím se dostáváme k léčbě, která bude možná překvapující.

Jak vdovský hrb konečně vyřešit?

S předchozím odstavcem souvisí velice důležitý fakt. Samotné cvičení to nezachrání. Léčba je totiž komplexní a možná ještě víc komplexní, než si vůbec dokážete představit. A případě sveřepých odpůrců ergonomie se pravděpodobně v řešení problému nikam neposuneme.

Krok I: Ergonomie

Skutečně si myslíte, že může být funkční model „20 minut denně cvičím a 10 hodin blbě sedím“? (A to některým z vás s tím cvičením ještě dost fandím.) Rovnou vám odpovím, nebude. A netýká se to jen vdovského hrbu, ale také řešení dalších poruch pohybového aparátu, aby bylo jasno.

Ano, já vím, nikdo nevydrží sedět rovně delší dobu, lidské tělo statickou zátěž neumí. Po nějaké době se všichni dřív nebo později nějak „svalíme“ do vazů, to je prostý fakt. Stále jsme lovci a sběrači a sed, a ani stoj, nám dlouhodobě nejdou. Variantu „sedač“ nemáme dosud zapsanou v genech.

Proto, je-li vám váš pohybový aparát milý, přestaňte ergonomii ignorovat. Pokud používáte notebook, pořiďte si externí monitor, (tak to mám v práci já, notebook je schovaný za monitorem, píšu na externí klávesnici), nebo si aspoň kupte externí klávesnici a myš a notebook si posaďte na několik balíků kancelářských papírů. Ano, já vím, nepůsobí to právě esteticky, ale co chcete – na pohled pěkný pracovní stůl, nebo ladné tělo, na kterém se zalíbením spočine oko estéta? A které nebolí, což by měl být hlavní důvod k řešení stavu, co si budeme povídat. I když parametr estetiky bereme my ženy samozřejmě také vážně, že ano.

Připomínám jednoduché ergonomické pravidlo: První řádek vámi nejčastěji používaného programu by měl být ve výšce očí.

Pravidlo druhé: Pokud blbě vidíte, vyřešte to! Až příliš mnoho vdovských hrbů živelně roste kvůli tomu, že majitelka / majitel předsouvají hlavu kvůli tomu, že na obrazovku počítače (nebo cokoliv jiného) mžourají!

Krok II. Správné nastavení pohybového aparátu

A už jsme u toho cvičení, ale nebojte se, to zvládneme. Samozřejmě ouplně nejlepší je situace, kdy vás vyšetří fyzioterapeut, a dá vám zpětnou vazbu, na co se zaměřit jako první. Protože ale radu hledáte tady na blogu, podíváme se na nejčastější důvod, proč potíže vznikají, a věřte tomu, že tato pasáž by nijak překvapující být neměla.

Pokud blog čtete pravidelně, tak to přece už víte. Že jedno z nejpodstatnějších (a bohužel nejzanedbanějších) míst v pohybovém aparátu je hrudní páteř. A proto se budu opět opakovat a zase vám budu nutit uvolnění do prohnutí (extenzi) a rotaci. (Já opravdu umím i více cviků, než jen tyto. Nemůžu za to, že poruchy v této oblasti způsobují tolik poruch kdekoli jinde na těle.)

No a na druhém místě se podíváme na terapii páteře krční.

A) Hrudní páteř a její hybnost

Příznivci blogu to znají, budeme se ohýbat přes osušku a rotovat za ručičkou. Pár pravidel:

• nedělejte žádný pohyb přes velkou bolest
• pokud máte při polohování přes osušku hlavu v záklonu, dejte si pod ni malý polštářek
• v pozicích vydržte 20 – 30 s, poté ji změňte (posuňte osušku, nebo v rotace vyměňte stranu)
• ošetření s osuškou se provádí pouze v oblasti mezi lopatkami

Mobilita, i když je na prvním místě, někdy ale nestačí. Někdy je třeba zařadit také posilování mezilopatkových svalů, ale i tom zase třeba někdy příště.

Přidáme si ještě uvolnění přechodu krční a hrudní páteře do rotace vsedě, což je takový příjemný cvik. Dvě poznámky:

1) ruce (dlaně) jsou níž než ramena.

2) díváme se na palec, který je v pozici dole. Cvičíme elegantně pomalu, frenetické pohyby si nechte na techno party.

B) Krční páteř a její stabilizace

Ano, u krční páteře spíše než hybnost řešíme její stabilizaci, tedy aktivaci svalů, které v hromadné činnosti krční páteř drží ve správné pozici. Hodně lidí zná protahování trapézových svalů, nebo zdvihačů lopatky, a dál se zatím v terapii nedostali. Přitom je třeba ještě protáhnout svaly kloněné (na přední straně krku) a posílit hluboké ohybače krční páteře, které páteř stabilizují z přední strany. Naštěstí, vše je už na blogu sepsáno, využijte prolinkovaných slov. A pokud byste měli zájem o komplexní online kurz, tak ten tady na webu vedeme taky.

Jako další, poměrně efektivní možnost, je zkusit tejpování. Většinou se používá technika lymfotape (na obrázku).

Krok III. Řešení dalších problematických věcí

A teď už vytáhneme králíka z klobouku, aneb sdělíme si mezioborové propojení, na které bychom u této diagnózy měli myslet. Vdovský hrb je totiž záležitostí z velké části propojenou do endokrinologie a víme, že výrazným spouštěčem mohou být také hormonální dysbalance vznikající při přechodu (ne přechodu silnice, i když někdy i toto skutečně stresovými hormony zalité může být; o těchto hormonech však teď nehovoříme) a při jiných endokrinních poruchách, jako jsou poruchy činnosti štítné žlázy, počáteční stadia diabetu apod. Není to tak ve 100 % (ale to ve fyzioterapii není prakticky nic, co si budeme povídat), je třeba i jakési predilekční nastavení k této poruše, faktem ale je, že výše uvedené stavy tomu rozhodně v naprosté většině případů neprospívají. Pokud tedy víte, že v těchto ohledech máte slabé místo, je dobré zkontrolovat i toto. Je možné, že se hormony nějak pozměnily a je třeba je vyladit do kondice.

P. S. Pšt, já sníženou funkci štítné žlázy mám už více než 15 let a vdovský hrb nemám, tedy vždy je naděje. Jak se o své tělo staráte, tak holt (většinou) roste. A dokud dýcháme, naděje je vždy.