Rozestup břišních svalů. Strašák, nebo běžný nález „moderního“ člověka a sportovce? 1/3

Začalo to po mém druhém porodu. I když jsem cvičila, až se hory zelenaly, rozestup na 3 prsty věrně zůstával. Protože mi zůstal i vystouplý pupík, měla jsem za to, že v něm bude zakopán pes. Ehm, tedy ne doslova (psy nejím). Vzorně jsem se proto objednala na chirurgii. Pan doktor, který měl zřejmě ultrazvuk za svatý grál, mi řekl, že moje kýla je natolik malá, že na rozestup žádný vliv nemá. Já na to, že jsem přesvědčená o tom, že vliv má a velký, a chtěla jsem ji toho vlivu zbavit (= odoperovat). Jak to celé dopadlo?

Po výměně názorů, kdy obě strany odmítaly ustoupit za svého stanoviska, jsme se nakonec domluvili na operaci, dle lékaře zcela zbytečné. Ha! Myslím, že pan doktor nikdy neviděl fyzioterapeuta v akci a tudíž netuší, že naše práce si někdy nezadá s rubáním v dolu. Tak jo, přeháním. Ale jen trochu. Každopádně nadzvednout stokilového hokejistu, kterému potřebujete odblokovat hrudní páteř, není jen tak. K tomu potřebujete všechny systémy v cajku a žádný rozestup se vám k tomu nehodí, to je snad všem jasné.

Po operaci, kterou prováděl jiný lékař, mi bylo řečeno, že kýla byla natolik objemná, že museli dodatečně prodlužovat řez, aby ji vůbec byli schopni na sále zreponovat (zatlačit tam, kam patří). Jizva sem, jizva tam, to mi nevadí (můj úděl asi je být nedobrovolným sběratelem jizev), hlavně, že je to opraveno.

A víte co? Rozestup nemám. To, co před operací srovnat nešlo, jsem po operaci snadno docvičila.

Porucha funkce velice často vypovídá o stavu pacienta mnohem přesněji, než zobrazovací metoda. A za tím si stojím a ani se nehnu.

Rozestup nebo diastáza?

Ony se tak někdy zaměňují pojmy s dojmy. Ale to nevadí, zkusíme si to nějak lidsky vysvětlit. V podstatě totiž ani nejde tak úplně o to, jak se to jmenuje, ale jak se to opravuje, aby to správně fungovalo (a dobře vypadalo, co si budeme povídat).

Rozestup břišních svalů

To je taková ta větší mezera mezi přímými břišními svaly, kterou někdy vidíme na fotografiích sportovců. Velice často ji také mají (již od dětství) lidé se skoliózou (ne všichni, ale často ji vídávám). Rozestup může být funkční (jedná se prostě o větší oddálení přímých břišních svalů) a nefunkční (to už je problém). Dalo by se říci, že nefunkční rozestup břišních svalů je diastáza. Nefunkční rozestup poznáte tak, že se „chová“ stejně jako diastáza, je větší (cca více než 2 cm) a je hlubší (tedy prsty se dostanete hlouběji do břicha) než rozestup funkčního typu.

Diastáza

Jedná se o zdravotnickou diagnózu a tak by se s ní nemělo střílet jen tak od boku a přisuzovat ji každému, kdo má větší rozestup břišních svalů. U diastázy vidíme poruchu anatomie, která znemožňuje správnou funkci. Často je na podkladu ne úplně optimální funkce vaziva (tedy geneticky podmíněná) a ještě mnohem častěji, konkrétně u žen, které porodily děti, závisí na stavu břišní stěny PŘED těhotenstvím. Přitěžujícím faktorem jsou také vícečetná těhotenství a nepřiměřeně velký nárust hmotnosti v těhotenství.

Pozor, nefunkční rozestup / diastázu mohou mít i děti. Zejména ty, co nemají optimální psychomotorický vývoj, mají dechové potíže (astma) nebo poruchy vyprazdňování (často hodně „tlačí“).

No a někteří sportovci si nefunkční rozestup úplně sami hezky vycvičí (na obrázku klasický příklad). Léta dřiny a odříkání, že, dámy a pánové?

Kdo je více ohrožen pro vznik diastázy?

Možných faktorů je hned dost, několik jsme si jich uvedli již výše, teď to shrneme. Ohroženi jsou zejména majitelé:

• povolených břišních svalů, či obecně svalové hypotonie (snížené svalové napětí),
• snížených kleneb na nohou (ploché nohy),
• hypermobility kloubů (zvýšená pohyblivost v kloubech),
• skoliózy,
• velkých bříšek (ať už těhotenských, pivních či jiných),
• velkých zásahů do břicha (břišní operace),
• velkého ega a současně malých znalostí ohledně silového tréninku a jeho kompenzace,
• rodičů či prarodičů, kteří sami tento problém také mají.

Proč je třeba tento stav řešit?

Mimoto, že velký rozestup není vizuálně pěkný, má další problematická místa. Bavit se nyní budeme o nefunkčním rozestupu / diastáze. Jak bylo napsáno výše, funkční rozestup je prostě funkční a jedná se o anatomickou variantu většího rozestupu. Nic víc a nic míň.

Problém je, že diastáza často způsobuje následující:

• chybu v zapojení hlubokého stabilizačního systému a proto je větší pravděpodobnost vzniku potíží se zády
• významně souvisí s pánevním dnem, proto jeho dysfunkce může zhoršovat stav pánevního dna a naopak – nefunkční pánevní dno může zvýrazňovat diastázu
• zhoršuje funkci střev (trávení, plynatost, zácpa apod.)

Diagnostika

Vyšetření je individuální a je nutné brát v kontextu celkového vzhledu těla. Ona norma 2 cm, která je v literatuře citována, a kterou uvádím v přehledu, se totiž musí posoudit jinak u drobné ženy a jinak u nadměrečně rostlého muže. Zatím můj největší klient měřil přes 2 metry a vážil necelých 150 kg. Zápasník MMA. Je pochopitelné, že 2 cm rozestup u něj interpretujeme jinak, než u štíhlounké necvičící víly. Aneb 2 cm nejsou vždy 2 cm patologie.

Jak tedy nefunkční rozestup / diastázu posuzujeme?

• nacházíme rozestup břišních svalů více než 2 cm (individuálně posuzovat!), o měření více dále
• pokud je příliš jednoduché „zajet“ prsty hluboko do břicha (vazivo vás snadno „pustí“)
• při testu zvednutí hlavy (nebo se někdy používá i zvednutí nohou) vidíme „stříšku“ mezi břišními svaly (vytlačení obsahu břicha směrem ven)
• často se vyskytují bolesti zad, břicha, inkontinence, nebo poruchy vyprazdňování (chronická zácpa)
• je viditelná kýla v pupíku nebo kdekoliv mezi přímými břišními svaly
• nacházíme výrazně nízký tonus svalů břicha, které vypadá, jako v době těhotenství (ale pozor, diastázu mohou mít i sportovci s plochým – „vysekaným“ břichem – viz obrázek výše)
• nacházíme celkové vadné držení těla, často s nefunkčním plochonožím

Kde a jak se rozestup měří?

Rozestup se vyšetřuje v pozici vleže na zádech. Někde se setkáte s pokrčenými koleny, jinde s nataženými. Ozřejmění vnitřní hrany břišních svalů se provede tak, že testovaná osoba pomalu zvedne hlavu (jen hlavu, ne trup) a pozici chvíli drží. Nyní je břišní stěna nejsnáze přístupná vyšetření a zkoušíme buď vnořit prsty (kolmo na průběh svalů, jako na videu), nebo lze měřit posunovací šuplerou (přesnější).

Jak bylo zmíněno, diagnostický předěl jsou přibližně 2 cm, tedy cca 2 prsty.

Vyšetřujeme 4 místa:

• v oblasti úponu horní části břišních svalů do hrudní kosti
• cca 5 cm nad pupkem
• v oblasti pupku
• cca 5 cm pod pupkem

Léčba

Léčba nespočívá jen ve „sražení“ diastázy, ale v celkové korekci držení těla, která začíná aktivní oporou do oblasti chodidel, následuje správně nastavenými klouby dolních končetin (žádné prolomení kolen vzad!), pozicí pánve a držení páteře a hlavy. Pokud nezapomenete na vyšetření a ošetření dechu, výborně, tleskám!

Vždy je třeba řešit tento problém komplexně, nikoliv pouze lokálně. A nezapomenout edukovat o ergonomii.

Co dělat? A co nedělat? A jak cvičit? Tak o tom je 2. dílu článku, který najdete ZDE. A ve 3. dílu si uvedeme cviky jak pro necvičící víly, tak profíky, ať máte z čeho vybírat.

Funkční rozestup břišních svalů nemusí být něco, co se musí řešit. Tedy ano, může být součástí „moderního“ člověka a vlastně to nic patologického neznamená. Pokud se ale jedná o nefunkční rozestup (aneb diastázu) je třeba zmobilizovat veškeré rezervy a začít stav řešit. Sice platí, že je lepší pozdě, než později, ale ještě lepší je čím dříve, tím lépe. Tak asi tak.

P. S. Císařský řez není omluvenkou k tomu, abyste, milé dámy, na stav svého břišního svalstva rezignovaly. I já patřím k (nedobrovolným) „císařovnám“ (dvojnásobná, prosím pěkně) a s břichem jsme přesto kamarádi. Tedy ano, i po této operaci můžete ještě leccos výtečně opravit. Věřte mi, možné to opravdu je.