Úžinové syndromy a co si s nimi počít (část první – horní končetina; karpál & spol.)

Zeměpisné úžiny leckdo navštíví v rámci své letní dovolené, což je jistě krásný zážitek. Nikterak krásný zážitek je však situace, kdy úžina, respektive úžinový syndrom, navštíví vás. To se pak i na slunečném nebi může objevit mráček. Co mráček, pořádný mrak to může být. A s mraky je třeba umět si šikovně poradit.

Co je to úžinový / tunelový syndrom?

Jedná se o potíže, jaké dokáže vytvořit pouze naštvaný nerv, když na něj něco tlačí. Na těle je několik takových speciálních místeček a pak stačí velice málo a problém je na světě. Odborně se tyto lokality označují jako místa predisponovaná k neurodesmoosseálnímu konfliktu. To je panečku výraz, no řekněte! (A je to pravděpodobně také důvod, proč fyzioterapeuti tak dlouho studují. Aby to uměli nejen přečíst, ale i vyslovit.)

Úžinové (tunelové) syndromy jsou anatomické a funkční. My se budeme bavit o těch funkčních, kdy na nerv tlačí stažený sval nebo fascie – prostě měkká tkáň, nebo když jsou nervy zkrácené. Jsou to totiž stavy, které fyzioterapie umí řešit a mnohdy dokonce také elegantně vyřešit. A je více než smutné, že mnozí lékaři o tom neví, a tím pádem možnost rehabilitační léčby svým pacientům nabídnout ani nemohou.

Pozor, neléčená funkční porucha se postupně stává anatomickou.

Primárně anatomické příčiny jsou útlak nervu při úrazu (nebo hojení, kdy na nerv tlačí vznikající svalek), tumory, vrozené vady, nadměrné zaúhlení nervu, otok v místě. Jako další faktory jsou zmiňovány poruchy cévní či systémová onemocnění (metabolické či zánětlivé).

Ve článku, který právě čtete, si povíme o tom, co se může v ohledu stlačení nervů polámat na horní končetině. A v následujícím článku přeskočíme na končetinu dolní.

Nejčastější syndromy na horní končetině

Syndromů je samozřejmě víc, než dva, které si nyní detailněji zmíníme. Rozebrat je všechny by již bylo pojednání na knihu (no dobře, tak aspoň brožuru), nikoliv článek na blog. A hlavně – některé z těch neprobíraných jsou hodně vzácné, tedy je ponecháme odborníkům.

Úžinové syndromy na horní končetině

• Nervus medialis: syndrom karpálního tunelu, syndrom n. interosseus anterior, syndrom pronátorového kanálu, syndrom Struthersův
• Nervus ulnaris: syndrom Guyonova kanálu, syndrom sulcus n. ulnaris, syndrom kubitálního kanálu
• Nervus radialis: syndrom supinátorového kanálu
• Nervus subscapularis

Zkrátka a jednoduše: Pokud vás v oblasti ramene či na končetině (včetně dlaně a prstů), obtěžuje brnění, pálení, mravenčení, snížená svalová síla, bolest, mohou být přítomny také parametry útlaku nervů autonomního nervového systému, které se projevují poruchou potivosti, zpomalením růstu nehtů apod., vždy se snažte stav konzultovat s dobrým neurologem. (Kde vzít dobrého neurologa a nekrást, na to se mě, prosím, neptejte. Nevím. )

Syndrom karpálního tunelu

Co to je: Jedná se zřejmě o nejznámějšího zástupce úžinových syndromů. Tato porucha vzniká stlačením středového nervu (n. medianus) v oblasti přední strany zápěstí. Poruchy citlivosti se objevují v lokalitě zobrazené na obrázku modře (palec až vnitřní strana prsteníčku).

Jak se to projevuje: Brnění v prstech, zpočátku pouze ráno, později tato porucha zákeřňácky budí svého majitele i v noci. Pokud se stav nadále zhoršuje, pak jsou potíže také přes den. Brnění zlepšuje protřepání ruky (rukou) a zhoršuje zvedání rukou nad hlavu.

Proč to vzniká: Výrazným používáním svalů, které dělají stisk ruky (flexory), které se aktivují při práci na počítači, při nošení břemen, manuální práci apod. Další příčina je dlouhodobý tlak do místa zápěstí při neoptimální pracovní ergonomii (klávesnice), při častější (a nekompenzované) cyklistice apod.

Co s tím můžeme dělat:

1. Protažení celého nervu (nervový strečink). Jak na to již víte z minulého článku.
2. Ošetření vazu na dlaňové straně zápěstí, které se provádí jeho protažením. Nejefektivnější je ošetření druhou osobou (video 1), ale pokud není jiná možnost, ukážeme si také ošetření svépomocí (video 2). Je to sice trošku přes ruku – ale dá se to zvládnout.
3. Protažení ohybačů prstů (video 3).
4. Úprava vyvolávajícího spouštěče (úprava ergonomie, kompenzační cvičení apod.).
5. Některým lidem výrazně pomáhá noční polohovací ortéza předloktí.

Skalenový syndrom

Co to je: Útlak nervů jdoucích do oblasti ramene a paže stažením svalů na přední straně krku. Zlobící svaly jsou v tomto případě tři svaly kloněné (mm. scaleni). Mezi předním a středním svalem prochází nervy a arterie směřující na horní končetinu, což dává prostor ke vzniku potíží, zejména, pokud jejich majitel/ka chronicky „mžourá“ na monitor a udržuje tak předsunuté držení hlavy, nebo ji často předklání (sledování mobilu, ruční práce apod.).

Jak se to projevuje: Plošnou dysestézií či parestézií (brněním) v oblasti ramene, které přechází do paže a může až do oblasti ruky (prstů). Ke zhoršení potíží dochází při nošení těžkých břemen (takový páteční nákup potravin třeba).

Proč to vzniká: Nejčastější příčinou je nevhodný polštář (příliš vysoký, příliš nízký), pozice spaní na břiše, nošení kabelky na jednom rameni, porucha zraku („mžourání, ostření“), častý předsun nebo ohnutí hlavy (péče o malé děti, práce v sociálních službách, ve zdravotnictví, žehrání nad osudem s dětmi, nad prací v sociálních službách nebo ve zdravotnictví apod.).

Co s tím můžeme dělat:

1. Uvolnit svaly kloněné (video 4).
2. Uvolnit malý prsní sval.
3. Upravit dechový stereotyp (někdo hodně „dýchá nahoru“ – myšleno horní typ dechu, kdy se zvedají ramena a startují trapézové svaly).
4. Stabilizace krční páteře cvičením dle výsledků kineziologického rozboru.
5. Úprava ergonomie pracovního prostředí.
6. Kontrola polštáře a matrace.

U protahování svalů kloněných si dávejte pozor na pozici fixujících rukou. Oblast klíční kosti a horních žeber je totiž třeba poměrně dobře fixovat, aby nevyjela nahoru – poté by totiž hlava provedla velký záklon v krční páteři, a to teda rozhodně NECHCEME.

Pro lepší efekt protažení doporučuji pootevřít ústa (povolit svaly čelisti). Není to sice zrovna estetické (člověk u toho vypadá všelijak, prudce inteligentně však vůbec ne), zato funkční to je (vsadím se, že mi přesně tuto fázi youtube vybere za profilový obrázek k videu – ještěže to umím změnit).

Do pozice opatrně, hledejte přiměřený tah a z pozice také pomalu a opatrně – oblast přední strany krku je velice citlivá a při nešetrném ošetření vám může nešetrně zakolísat krevní tlak.

Pokud se při cvičení vaše potíže zhoršují, tělo vám dává najevo, že „tudy ne, přátelé“. Doporučuji cvičení neprovádět a stav konzultovat s odborníkem (praktický lékař, neurolog, fyzioterapeut).

A příště se mrkneme na ty dolní končetiny. (My fyzioterapeuti označujeme jako dolní končetiny to, co většina populace označuje slovem „nohy“. Nohy jsou totiž pro fyzioterapeuta to, co je až úplně dole, tedy chodidla.)

Sice ne vždy hovoříme řečí stejného kmene, ale však my se při troše snahy pochopíme, viďte…