Tento text vychází z mého příspěvku předneseném na sympoziu věnujícímu se operativě pacientů s poškozením zkřížených vazů a menisků. Předoperační příprava je však nutná prakticky před jakoukoliv operací! A proč je tak důležitá si hned vysvětlíme.
Jistě se shodneme na to, že operace je stres. Je to zásah do těla nejen na úrovní fyzické (něco se řeže, něco bolí), psychické (bojím se), ale i sociální (kdo mi ohřeje polívku, až se budu ploužit po bytě s berlemi?).
Sloučením dvou přísloví „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“ a „kdo je připraven, není překvapen“ se dostáváme k meritu věci:
Pokud vím, co mě čeká a jak se na to nejlépe připravit, udělám vše pro to, aby to dobře dopadlo.
Důvody, uvedené ve článku, se sice budou týkat operace kolene po poškození vazů, ale skoro všechny je lze upravit na jiný typ zákroku. Tak jdeme na to!
Utrhli jste si vaz v koleni. No, paráda. Ale ne vždy zásadní problém. Nevěříte? Jsou prostě jedinci, kteří přední zkřížený vaz (LCA) nutně nepotřebují. Jako například jeden z mých klientů, který má tento vaz kompletně přetržen a dál vesele hraje ragby. To, zda je operace nutná, nebo není, by měl být dáno závěrem lékaře, který by měl přihlédnout k funkčnímu vyšetření, které provede erudovaný fyzioterapeut.
Ne vše, co se urve, je třeba hned nahrazovat a přišívat. Někdy si tělo umí poradit samo. A někdy ne, to je taky fakt.
Pokud se nějaký ten úraz stane, většinou to oteče. Čím déle je to oteklé, tím později se dá operovat. K operaci je ideální mít připravenou poraněnou oblast nejlépe, jak to jen jde. Fyzioterapie umí pracovat s otokem, ať už pomocí drenáží, lymfotejpů či edukace. Nechte si poradit!
Stejně tak je před operací podstatné dosáhnout největšího možného natažení kolene. A to nejen do pozice plného natažení, žádoucí je co největší (hyper)extenze, co nejvíce podobná neporaněné straně. Na snímcích záchyt nesymetrie u klientů za poslední 2 měsíce v pozici tzv. prone hangs.
Rádi bychom zpomalili ztrátu svalové hmoty před operací a vytvořili určitou kompenzační úroveň, ze které se potom „bude brát“, to je to, oč tu běží! Protože pokud si myslíte, že nejvíc vám noha zhubne před operací, tak jste na omylu. Teprve po operaci si užijete pořádné ODsvalení!
Můžu se vzteknout, když se ke mně dostanou lidé, kterým bylo řečeno, že před operací nemají nic dělat, že se „stejně nic dělat nedá“. Pamatujte si, že dá. Ať se chystáte na operaci s kolenem nebo se zády, dá. Cvičit a připravovat se. Důkladně. Samozřejmě v mezích normy, co tělo dovolí.
Určitě to znáte. Já taky – v nemocnici jsem ležela (jako pacient samozřejmě) i pracovala. Znám to z obou stran. Fyzioterapeutů je málo a práce hodně. Nejlepší je, když víte, co dělat a nespoléháte se na to, že vám to někdo řekne. Možná vám to někdo skutečně řekne, ale možná bude podstav (nemoc, karanténa apod.) a na „ty dobré“ se nikdo po operaci kouknou nepůjde, protože „oni to nějak zvládnou sami“. Zvládnou, ale otázka je, jak. A jak již bylo řečeno: „Kdo je připraven, není překvapen!“
S jizvou je to tak. Mám parádní jizvu, skutečně parádní, dosud nepřekonanou žádným z mých klientů. Vlastně mám na pravém lýtku jizev celkem pět. A ano, ošetřovat jsem jizvy začala až po dlouuuuuhé době od jejich vzniku, protože mi jaksi nikdo neřekl, co vše a jak mám po úrazu dělat. No dobře, byl to rok 1997, ale to, že většina klientů uvádí jedinou instruktáž týkající se jizvy, která se k nim dostala, jako „mažte si to“, beru v roce 2021 jako totální selhání systému. Ach jo.
Tak aby bylo jasno, jizvu je třeba masírovat, jinak vám přiroste ke spodině. Je jedno, zda tou spodinou je sval, nebo kost, prostě se to slepí. A co potom. Ano, tušíte správně. Musíme to odlepit. A ono to docela bolí, víme? Proto je skvělé být připraven(a) a jizvy si začít ošetřovat co nejdříve, co to jde.
Článek věnovaný tomuto tématu naleznete na blogu ZDE.
Byla nebyla jednou jedna slečna. Po komplikovaném úrazu chodila 6 měsíců o berlích. A chodila fakticky špatně. Houpala se. A tak jednoho dne, když jí pan král (ehm, pardon, operatér) řekl, že může chodit bez berlí, rozplakala se, protože to zapomněla. (Není to pohádkový horor, je to skutečný příběh. Můj.)
Vážně tohle chcete?
Zapomenout, jak se správně chodí? Pajdat, protože mozek nejen, že skartuje nepoužívaná cizojazyčná slovíčka, recepty či telefonní čísla, on skartuje také nepoužívaný pohyb! Proto by chůze o berlích měla co nejvíce napodobovat běžný pohyb po dvou, tj. střídat nohy a pokud nemůžete po operaci zatížit, je nutné – pokud to situace dovolí – chodidlo aspoň pokládat do kontaktu se zemí!
Každý to možná máme jinak. Já jsem ráda, když vím, na čem jsem. Co se bude dít a co mě čeká. Pokud něco ráda nemám, je to nejistota. Tu vážně nemusím. Dobrý fyzioterapeut s vámi vše probere. Vysvětlí vám, co a kdy se bude dít. Probere s vámi PLÁN.
A taky vám řekne, abyste si před operací odpočali a rozhodně vám zakáže umývat okna a vyvařovat. Však ona to rodina přežije. Případně vám zákaz domácích prací dá i písemně. Včetně razítka.
S enzymoterapií je to jako s čímkoliv jiným. Jsou lidé, kterým báječně zabírá a stejně tak jsou lidé, kterým vyjma zažívacích potíží nezpůsobí žádný jiný pociťovatelný efekt. Pokud jako já patříte k první skupině, nezapomeňte si wobenzym nasadit několik dní před operací (a tři dny před operací zase vysadit). A po operaci zase nasadit.
Pokud patříte ke druhé skupině, dejte si cokoliv, o čem jste přesvědčeni, že vám pomáhá. (Alkohol se většinou bere jako to, co nepomáhá, jen tak pro úplnost. Ale pro milovníky dobrého rumu či slušně vychovaného vína mám jakési osobní pochopení.)
I když pomineme enzymoterapii, ke kvalitní léčbě patří také dostatek živin. No, nemocniční strava se již sice na mnohých lokalitách výrazně zlepšila, ale steaky na oběd nečekejte. A pokud jste muž sportovec, s hodně svaly a rychlým metabolismem, dopřejte si kvalitní bílkoviny ještě před nástupem do nemocnice. (Bez bílkovin sval nevybudujete i kdyby jste z motomedu po celou dobu hospitalizace neslezli.) A do nemocnice s můžete vzít třeba proteinové tyčinky nebo koktejl. A všichni bez rozdílu si přibalí vitamín C a D. Bez debat!
Na závěr to nejdůležitejší. Jak bylo řečeno v úvodu některé body se týkají všech. A tento je jeden z nich. Pamatujte, že návaznou – pooperační – rehabilitaci je nutno si zařídit s pořádně velkým předstihem. A nesnažte se uklidnit, že se případně dostanete někam na soukromou fyzioterapii. Mnozí z nás, kteří na pojišťovnu nepracují, mají objednací doby srovnatelné se zařízeními, ve kterých poukaz uplatníte.
Vždy si proto návaznou rehabilitaci rezervujte s několikatýdenním předstihem!
Tak a to je vše. Myslím tedy, protože s velkou pravděpodobností mi něco uniklo (jako vždy). Ale jako základ by to stačit mohlo. Teď už vám jen zbývá přimět vašeho ošetřujícího lékaře k napsání žádanky k předoperační přípravě, kterou uplatníte na rehabilitaci.
Kdo by se chtěl podívat na přednášku, ve které jsem toto prezentovala (je tam hodně obrázků, nebojte), stáhne si ji ZDE.
P. S. Jsou tam i nějaká videa, tedy pozor na data, ať vám neutečou. WiFi to jistí. A prosím nesdílet veřejně, právě kvůli fotografiím a videím klientů. Děkuji za pochopení.