První příspěvek roku 2022 rozjíždíme s bolavým tématem – diagnózou, která trápí nejen fotbalisty – a tím je Osgood-Schlatter (dále jen OS). Toto zánětlivé přetížení úponů čtyřhlavého svalu stehenního se projevuje bolestí pod čéškou (jablíčkem) a je typické zejména pro rostoucí sportovce ve věku 12 – 15 let. Častěji jej nacházíme u chlapců a typicky ve sportech, kde se používá kop (fotbal), doskok (basketbal) či jiná velká stimulace svalů přední strany stehna (lyžování).
OS je diagnóza vázaná na růst a (dospívající) věk. V dospělosti se vyskytuje něco velice podobného, co se sice dokonale tváří jako OS, ale jedná se o tzv. skokanské koleno (jumper´s knee).
Co a jak s tím můžeme dělat? A na co si dát při léčbě pozor? Pojďme se spolu na to podívat.
U OS je zánět způsoben chronicky větším tahem za úpon šlachy čtyřhlavého svalu stehenního v kombinaci s růstem (proto se OS často projevuje právě v období růstového spurtu) a nějakým tím funkčním deficitem. Při vyšetření typicky nacházíme zkrácení přímé hlavy čtyřhlavého svalu stehenního, což logicky vede k domněnce, že by bylo žádoucí sval protahovat. No jo, ale jak, když je podráždění právě v jeho úponové šlaše?
Protahování je třeba vykonávat bez výrazného pokrčení kolene, které tah za úpon dále zvyšuje a zhoršuje bolest.
Co to v praxi znamená? Protahovat budeme masírováním (myslím tím nejen masáž ruční, ale také s masážní tyčí či válcem), aplikací horké role do oblasti přímé hlavy čtyřhlavého svalu stehenního, či protahování takové, které využívá práci horního úponu svalu stehenního na pánvi, nikoliv dolního úponu (na koleni).
Poznámka pro praxi: Pokud masírování válcem standardní technikou bolí, provlečte válcem tyč od smetáku a vyrobte si masážní „tyč“ (na obrázku vpravo nahoře). Při použití této „tyče“ jedeme s tlakem směrem nahoru (centrálně) a volně směrem dolů (ke koleni). Je to podobné jako u masáže.
Pokud nevíte, jak pracovat s horním úponem čtyřhlavého svalu stehenního ve strečinku, připomínám, že je to stejné, jako protahování svalu bedrokyčlostehenního. Pokud se stále nechytáte, koukněte na tento článek blogu. Samozřejmě volíte varianty bez kleku.
Doplnění: Dobré je provést kontrolu hybnosti v kotnících a kyčlích, kde je často jádro pudla. Připomínám, že OS patří k anatomicky se projevujícím funkčním poruchám pohybového aparátu a tedy příčina může být někde jinde, než samotná bolest / zánět. (Samozřejmostí by měl být komplexní kineziologický rozbor, ale pokud není čas, je třeba vyselektovat nějaký primární postup.)
Zaměřujeme se na zadní řetězec, gastrocnemius, hamstringy, hýždě. Volíme takové cviky, kde není velký tah do úponu svalu přední strany stehna. Samozřejmostí je vazba na šikmé břišní řetězce, uvolnění hrudní páteře (EXT a ROT) a vše, co v případném kineziorozboru hodně křičí.
Při posilování volíme cviky, které nevyžadují velké pokrčení v koleni a – a to je důležité – nezvyšují bolest.
Koordinace plus propriocepce, izolované pohyby a state/kinestezie, tedy všechny ty naše staré dobré známe „superfunkce“ ideomotoriky.
Zejména u sportovců v růstu je někdy třeba tato nastavení překalibrovat. Jak tělo roste, mozek se rychleji, či méně rychle přizpůsobuje novým rozměrům těla. V praxi to znamená nejen nemotornost a zhoršení v daném sportu, ale právě větší tendenci ke vzniku přetížení.
V praxi pak vidíme nepřesnost např. v testu uvedeném na obrázcích. Testovaný vyzkouší nějakou „měřitelnou“ pozici – např. palec se umístí na fialový tejp. Pozice se „procítí“, noha se vrátí zpět a poté se se zavřenýma očima sportovec pokusí umístit nohu co nejpodobněji. Měříme přesnost umístění. Dobré je několikrát opakovat v různých variacích.
Poznámka: Velké množství fotbalistů s přetížením kolene má problém s izolovaným pohybem (kyčelní kloub, subtalární kloub) a centrálním zpracováním bodyimage (vnímání reálných rozměrů těla s vyloučením zraku). Toto je vůbec taková zajímavá funkce, o tom si napíšeme třeba zase někdy příště.
Dalším problematickým místem je stabilizace celé dolní končetiny v testu podřepu na jedné končetině (upozorňuji, že tento test provádíme s opatrností a v akutním stavu jej rozhodně neprovádíme a počkáme si na stabilizaci stavu).
Dále k léčbě patří:
A. SUPLEMENTACE
B. POHYBOVÁ OMEZENÍ
C. POUŽÍVÁNÍ ORTÉZ A INFRAPATELÁRNÍCH PÁSEK
Při používání infrapatellární pásky (taková ta páska pod jablíčko) je nutné ji správně nasazovat: Nasadit na správné místo – kontrakce čtyřhlavého svalu stehenního – čéška vyjede nahoru – úprava správného nastavení pásky – zatáhnout pásku – povolit sval.
Naprostá většina majitelů pásek je nasazuje špatně, a je jedno, zda na koleno nebo třeba na loket.
D. OMEZENÍ SPORTOVNÍ ZÁTĚŽE DLE PROGRAMU RECOVERY
Poněkud komplikovanější téma, celý článek najdete na blogu ZDE.
Na závěr mi dovolte malou poznámku. OS vzniká na terénu poruchy funkce. Abychom zjistili, kde ta porucha je (a opravdu to nemusí být koleno) je NAPROSTO NEZBYTNÉ PROVÉST KOMPLEXNÍ KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR. Pokud tedy máte dítě, které rádo sportuje a trápí jej potíže, které vznikly „tak nějak samy“ – tj. neúrazově, tak neváhejte, a najděte si dobrého fyzioterapeuta. Věřte mi, užijete ho.