Jak flexibilní jsou vaše nervy?

Tak jo. Titulek musím hned vysvětlit. Nemyslím tím, jak jsou vaše nervy pružné, tedy co psychicky snesete. Něco ve smyslu „leze mi to na nervy, ale vydržím to“. Ne ne. Bavit se budeme o skutečné flexibilitě (protažitelnosti) vašich nervů. Tedy několika z nich, těch, co umí své majitele skutečně půvabně poškádlit. I když s tím konstatováním půvabnosti to může být sporné, že.

Nervy jsou měkké tkáně. Měly by být. Jako měkkou tkáň označujeme v pohybovém systému prakticky vše mimo kosti a chrupavky. A když je to měkké, mělo by to být také pružné. Mělo by to umět natahovat a zase zkracovat. Takový nerv povolený jako gumička od trenek, které se řadí k „památečním“, by zřejmě moc dobře nefungoval, že. A naopak, když bude našponovaný jako malé tričínko, jehož nositelka opomíjí přiznat fakt, že se lety lehoulince prostorově zvýraznila, taky to dobrotu dělat nebude. (Doufám, že oceňujete tu dokonalou genderovou vyváženost uvedených příkladů.)

Základní pravidlo fungování lidského těla neúprosně dí: „Funkce formuje orgán“. Což znamená, že pokud budete něco dělat dostatečně dlouho nějak, tkáně se tomu přizpůsobí, a pokud to dělat nebudete, tak tkáně se tomu přizpůsobovat přestanou. Druhé neúprosné pravidlo totiž zní: „Co nepoužíváš, zapomeneš“. No, nemá to to tělo lehký, že.

V praxi jde o to, že pokud převážnou část dne v práci sedíte a klapete na počítači, potom se jedete projet na kole a následně se svalíte doma na gauč, kde v pozici skrčence setrváte až do večeře, může se taky stát, že vaše nervy na končetinách nebudou mít dostatek stimulů k tomu, aby se protáhly a tak se pomalu (ale jistě), nenápadně zkracují, aniž by se obtěžovaly podat vám o tom jakoukoliv depeši. Situace je stejná, pokud se věnujete zahradničení, kutilství, ručním či domácím pracím apod.

Mimochodem, všimli jste si, kam si kteří lidi sedaj? Pardon, jak si sedají? To máte různé působivé propletence zkřížených nohou, sedu na jedné noze umístěné pod zadkem apod. A pokud budete něco dělat dostatečně často nesymetricky, bude výsledek taktéž nesymetrický. A to co? Nechceme.

Jak se projevují zkrácené nervy?

To máte v praxi tak široké pole příznaků, že si můžete vybírat. Někdy se tyto potíže mohou zaměňovat za syndrom karpálního tunelu či výhřez ploténky. A víme, jak je to s léčbou, když nevíme, co léčíme. V tom případě se nejedná o léčbu, ale o pokus o léčbu.

Příznaky zkrácení nervu:

• brnění v prstech (často také v noci),
• snížení svalové síly,
• snížení citlivost v prstech,
• bolest zad při předklonu (např. při obouvání),
• bolest v zádech při chůzi do kopce, do schodů.

Typickým příznakem pak je, že testy, které si uvedeme dále, vaše potíže zvýrazní. Prostě vyvoláme „tu vaši“ bolest / brnění. A pokud se tak stane, víme, že za ty potíže může s vysokou pravděpodobností právě zkrácený nerv, či útlakový syndrom (karpální tunel, syndrom skalenový aj.) – což je něco, co nerv, který má délku v normě, utlačuje, a tím ho „jako“ zkracuje.

Testy nervů na horní končetině

Na horní končetině si provedeme test na 2 nejčastěji zkrácené nervy. Ony se tam sice vyskytují takové větší nervy tři, ale ten třetí není tak náchylný k trápení svého majitele. Testovat tedy budeme n. medianus a n. ulnaris (středový a loketní nerv).

Test na n. medianus (středový nerv)

Pokud hodně často provádíte stisk ruky (nemyslím tím potřásání pravic / levic, spíše že často používáte ruce k držení předmětů, přenášíte, zvedáte, píšete na klávesnici apod.), prostě když víc zatěžujete ohybače prstů, než jejich natahovače, jsme doma a test bude náš.

Provedení:

• postavte se bokem ke zdi,
• upažte (tj. jako že dáte ruku do strany), loket a zápěstí budou ve výši ramene,
• opřete se rukou o zeď tak, aby prsty směřovaly za tělo,
• prsty roztáhněte směrem od sebe,
• hlavu ukloňte nebo rotujte směrem od ruky, kterou máte na zdi,
• podívejte se na video, zda jste to správně pochopili a případě své provedení vhodně poupravte.

Pokud vás během testu začnou brnět první 3 prsty (nejčastěji se objevuje brnění na ukazováčku a prostředníčku), vítejte do klubu zkrácených mediánů. Také jsem dlouholetým členem.

Pozn. pokud máte test pozitivní, ale nemáte klinické příznaky (tj. brnění, bolest apod.), tak je vaše porucha zatím kompenzovaná. Víme o ní a žijeme s ní (tak to mám třeba já). Pokud by se ale klinické příznaky projevily, je třeba co nejrychleji zahájit akci cvičební kompenzace, protože jinak se stav bude s vysokou pravděpodobní postupně zhoršovat.

Test na n. ulnaris (loketní nerv)

Pokud vášnivě rádi (i nevášnivě, ale často) jezdíte na kole, pak tento test je pro vás jako dělaný. Zejména, pokud vás už někdy brněl čtvrtý a pátý prst (prsteníček a malíček), což mnozí cyklisté znají až nepříjemně dobře.

Provedení:

• ve stoje nebo vsedě si na vyšetřované ruce udělejte z palce a ukazováčku kroužek,
• ruku přetočte směrem k sobě tak, abyste se dívali do dlaně a volné prsty směřovaly směrem k vašemu tělu,
• nyní se pokuste kroužek z palce a ukazováčku „nasadit“ na oko jako brýle,
• kořen dlaně směřuje nahoru ke spánku, „kroužek“ a volné prsty směrem dolů (k bradě),
• nyní ukloňte hlavu směrem na druhou stranu,
• podívejte se na video, zda jste aspoň z poloviny pochopili, oč mi šlo.

Pokud začne brnět (tahat) čtvrtý a pátý prst, je to tak! Máte zkrácený loketní nerv.

Pozn. pokud se vám nepodařilo test udělat, protože absolutně nechápete, co s tou rukou máte provádět za iracionální pohyby, nic se neděje. Jen jste asi tak trochu dyspraktici, ale to nevadí. I s tím se dá žít plnohodnotný život. (Jen si dávejte pozor, když řídíte auto, těžší dyspraktici mají někdy problém s odhadem vzdáleností. A také většinou neaspirují na zářnou kariéru ve vrcholovém sportu.)

Testy nervů na dolní končetině

Na dolní končetině si provedeme pouze jeden test, protože druhý se mi nepodařilo vymyslet ve variantě, kdy testujeme sami sebe. U testování na dolní končetině je totiž třeba mít uvolněné břišní svaly, aby se zabránilo falešné pozitivitě testu. A i když test na L4 (obrácený Lasègue) v ordinaci samozřejmě provést umím, neumím jej vymyslet tak, abych při sebe-testování splnila výše uvedenou podmínku.

Test na n. ischiadicus (sedací nerv)

Kdo kdy zažil bolesti či dysestézie (brnění, pálení aj.) střílející do dolní končetiny přes zadní stranu stehna, někdy až do lýtka či chodidla, je doma. Na zkrácení tohoto nervu jsou náchylní všichni, kdo hodně sedí, protože v pozici sedu s pokrčenými koleny se nerv zkracuje a mimoto se často utlačuje při kontaktu pánve a zadní strany stehna o židli (pozor na tvrdé židle s ostrou hranou sedáku!).

Provedení:

• vleže na zádech s dejte pásek nebo složenou osušku pod chodidlo tak, abyste mohli za této pomoci zvednout nataženou dolní končetinu,
• zkuste povolit břicho a končetinu zvedat za pomocí rukou (=pásku),
• pokud se během zvednutí do cca 60 – 110 stupňů projeví „vaše“ bolest nebo dysestezie, či začne bolet v zádech, víme, v čem je trouble,
• při přitažení špičky nohy nebo zvednutí hlavy se potíže typicky zvýrazní (nerv se více natáhne),
• pokud se objevuje tah na zadní straně stehna spíše v ploše svalů, který se ale nikam dál nepřenáší, je vhodné udělat test, zda nejste zkrácení v hamstrinzích (více o testech ZDE).

Pro případnou kontrolu můžeme provést modifikovaný Slump test:

• posaďte se na židli (trošku lepší by bylo sedět s nohama ve vzduchu, ale ne vždy doma nalezneme odpovídajícím způsobem vysokou podložku),
• kulatými zády se k noze předkloňte, bradu jemně tlačte na hrudník,
• aktivně natáhněte končetinu v koleni a přitáhněte špičku nohy směrem k sobě,
• pokud se vyvolá „vaše“ bolest, je test pozitivní.

A co s tím?

Dobrá zpráva je, že to jde opravit. Tedy ano, cvičit, cvičit a zase cvičit. Stejně, jako se protahuje sval, se protahuje také nerv. Nebo měl by. Doporučuji skočit na fyzioterapii a nechat si poradit. Efektivní cvičení je totiž nutné vhodně nastavit. Ale i tak, není to dobrá zpráva, že není nutná operace?

Cvičení se obvykle provádí v akutní fázi 1 x za 2 hodiny, kdy nerv v pozici natáhnete a necháte jej 10 – 20 sekund na tah zvykat (pozice jsou stejné, jako test, jen ukončete natažení o kousíček dřív, než by to začalo bolet). Postupně by se mě měl rozsah pohybu zvětšovat. Nespěchejte, a dávejte pozor, pokud se potíže zhoršují, uberte. Toto (společně jako spoustu jiných věcí) rozhodně nepřecvičíte na sílu. Protahování je možné provádět také dynamicky, to vás ale lépe naučí váš fyzioterapeut.

P. S. A nezapomeňte si zkontrolovat kvalitu matrace, polštáře a obecně pozici, ve které spíte. Pokud totiž máte měkkou (nebo příliš tvrdou matraci), špatný polštář či spíte na břiše, tak to vás cvičení – i když jej budete provádět naprosto precizně – asi úplně nevytrhne.