Jak vytunelovat „karpál“ 2. část

V minulém článku jsme otevřeli téma karpálního tunelu. Pojďme se podívat na to, jak postupovat, aby karpál nemusel „otevírat“ chirurg. Rychlé repete první části: probrali jsme lokální ošetření, což se týkalo protahování, mobilizací, míčkování, aktivního cvičení a základů ergonomie. Nyní hodíme očičkem na další podstatné součásti terapie neprůjezdných tunélků.

Jak již bylo napsáno minule: terapie není a nemůže být pouze lokální. On ten tunel se tam nějakou dobu tvoří a – ruku na srdce – naprostá většina jeho majitelů ho začne řešit později než pozdě. A ono se to pak v tom pohybovém aparátu na sebe naskládá.

Čím déle necháte poruchu neřešenou, tím více dalších změn na sebe nabalí. Představte si to jako takový efekt sněhové koule. Čím déle se kutálí… no vždyť to znáte.

A z tohoto důvodu mnohdy ošetřujeme místa dalo by se říci nečekaná. Tak jdeme na to.

Neuromobilizace

V terapii je třeba myslet také na nervy (jakkoliv to může lézt na nervy). On takový pěkně zkrácený nerv dokáže imitovat syndrom karpálního tunelu stejně přesvědčivě jako Jablonský Halinu Pawlovskou.

Pokud se bavíme o nervech, mám tím na mysli středový nerv (n. medianus), který jde od krční páteře k prstům na ruce. Konkrétně se jedná o první až třetí prst (palec – prostředník), plus polovina prstu čtvrtého (prsteník).

Je-li libo testíček, video je uvedeno níže. Pozitivita testu je, pokud v koncové pozici cítíte brnění, mravenčení nebo jiný divný pocit v oblasti prstů na ruce. Pokud ano, vítejte v klubu zkrácených (nikoliv však zatracených!) mediánů a mazejte za fyzioterapeutem, ten vám s protažením pomůže.

Více k tématu neuro-flexibility najdete zpracováno v samostatném článku ZDE.

Krční páteř & skalenové svaly

Asi je z podstaty věci jasné, že nervy odněkud vychází. A to něco je mícha v oblasti krční páteře. U horní končetiny se konkrétně jedná o segment pátého krčního až prvního hrudního obratle (pro nás zdravotníky C5-Th1).

V terapii karpálního tunelu je tedy třeba ošetřit také oblast krční páteře a teď pozor, nejen protahováním trapézových svalů, ale také šetrnou (auto)mobilizací krčně-hrudního přechodu a posilováním svalů, které tuto část těla drží na svém místě. Vše podstatné bylo na blogu již sepsáno, cesta vede TUDY. A pokud byste snad zatoužili po více informacích, pak vše je přehledně zpracováno v online kurzu ZDE.

Tak aspoň tu mobilizaci přechodu krčně-hrudního a protažení kloněných (skalenových) svalů si připomeneme. Nejčastějšími chybami, které v praxi u první zmíněné techniky vidím, jsou dívání se na nesprávný palec a přílišné zvednutí paží, se kterými se zvedají i ramena. A to co? Samozřejmě nechceme.

U protažení kloněných svalů se zase nejčastěji chybuje v nedostatečné fixaci klíční kosti a při záklonu pak dochází k nepřiměřenému tlaku do oblasti krční páteře. A o to žádná páteř na světě nestojí. Takže držet pořádně a hlavu zaklánět pomalu s respektem, ju?

Fascie

V oblasti předloktí se to body, které na fasciích ošetřujeme, jen hemží. A proto je třeba najít ten správný, který za to může. Respektive ne jen bod, ale celou linii. Ono se to totiž může řetězit prakticky odkudkoliv. A jakýže bod může být velice zajímavým pro oblast zápěstí? (Kdo si tipl, že je to ten na obrázku níže, má samozřejmě pravdu.)

Může to být např. centrum koordinace (CC) s názvem ante-carpus (na obrázku). Tuto „fasciální slepeninu“ hledáme v horní polovině předloktí na jeho supinační straně (strana, která vleže na zádech s paží podél těla a dlaní směřující ke stropu je nahoře) v lokalitě svalu ohýbajícího palcovou stranu zápěstí (m. flexor carpi radialis). Bolest vyzařující z tohoto bodu je totiž přesně v lokalitě karpálního tunelu.

A jak ji ošetříme, pokud to hodně, ale jakože opravdu hodně bolí a – co je podstatnější – neposouvá se vůči spodině? No přece hurá za terapeutem, který umí ošetřovat fascie! (Jsem vás moc nepotěšila, já vím, ale pouze lokální ošetření stejně většinou nepomůže.)

No tak dobře, můžete zkusit uvedenou oblast projet válcem – viz video níže. Jinak více informací o terapii fascií najdete na blogu ZDE.

Svaly

Možná je to pro někoho překvapující, ale jsou svaly, jejichž spoušťové body (tzv. trigger pointy) vyzařují do oblasti zápěstí. Teda to překvapující samo o sobě ještě není, ale pokud přidáme informaci, že to mohou být svaly od zápěstí značně vzdálené, zajímavé to začíná být. Typicky se jedná např. o svaly rotátorové manžety ramenního kloubu. Nejčastěji je takto „hyperaktivní“ sval podhřebenový (infraspinatus). U tohoto svalu spolehlivě platí, že pokud je „něco“ na horní končetině, nesmí u toho chybět. Doporučuji si na tento přespříliš zvědavý sval dát pozor!

Ošetření můžeme provést za pomoci míčku, který umístíme do lokality pod hřeben lopatky, přímo na lopatku a současně paži na ošetřované straně umístíme do vnitřní rotace (prsty směřují k zemi). Tak se totiž uvedený sval protáhne a my se míčkem dostaneme hlouběji. Přiměřeně intenzivně rasíme bolavé místo / místa cca 30-60 s. Pozor, pokud bolest narůstá, je něco špatně.

Ergonomie

No jo, já vím, lokální ergonomii jsme sice už probírali (jakože co s myší a tak) – odkazuji na minulý článek. Slouží si ale zmínit také fakt, že jen to samo o sobě problém neřeší. Na co byste se měli zaměřit a posoudit, zda je to také správně realizováno?

• sed (pokud máte špatnou výšku židle, tak máte smolíka i na krční páteři. A pokud máte chybně nastavený monitor, tím hůř). Pozor také na sed v autě a ručičku odloženou na okénku či řadící páce. To také může být zdrojem problémů
• pozice při spánku (pozice na břiše, spaní se špatným polštářem – to vše vede k přetížení v krčním segmentu s možným rozvojem potíží v oblasti zápěstí)

A pokud jste to nevěděli, jsou ortézy na zápěstí, které se používají na spaní. Ano, na spaní, v principu jde o to, abyste si pacinky nazalamovali, když spinkáte. (Také to tak dělám, když spinkám.) Toto opatření je vhodné zejména v případě, pokud máte největší problémy ráno. Plus pozor na ten polštář, ten do toho také umí hodit vidle.

Psychosomatika a syndrom karpálního tunelu

U psychosomatických paralel musíme být obezřetní. Stejně jako vše ostatní nefunguje na 100 % a dokonce také nesedí na všechny typy lidí. Je tedy jasné, že ne všichni, kteří řeší „karpál“ mají nastavení, které je uvedené níže.

Psychosomatický význam bolesti v oblasti zápěstí, ruky a prstů je pro tuto lokalitu popisování jednotně. Jedná se o snahu s něčím bojovat, něco řídit, investování příliš velkého množství energie k ovlivňování životního směřování. Ekvivalentem je ruka v pěst. Určitá neústupnost, údernost, touha po ovládání, nebo prosazení.

Tak co myslíte, prosadila jsem zde svůj názor na terapii tohoto syndromu dostatečně úderně?