Výživa ve fyzioterapii? Ano, ano, ano!

Ať už vás trápí dlouhodobé bolesti zad, nebo potíže se šlachami či klouby, je vhodné si položit také otázku: „Sytím své tělo kvalitně“? Hned na úvod ale rychle dodávám, že do konzultací výživy se rozhodně nehrnu, to není můj obor. Úkolem dobrého fyzioterapeuta by ale mělo být zjištění, že v tomto směru má klient rezervy a doporučit mu vyhledat radu u odborníka.

Výživa ve fyzioterapii? A proč?

Pojďme si to ukázat přímo na praktických kazuistikách.

Případ první – Robert

Představme si dospívajícího chlapce, který rád a často hraje fotbal, říkejme mu třeba Robert. Je ve věku 13 let a na fyzioterapii jej zavály potíže v úponu šlachy čtyřhlavého svalu stehenního na kost holenní (bolest pod kolenem). Má tam otok, bolí ho to. Diagnóza je prakticky jasná už ode dveří – m. Osgood Schlatter, neboli přetížení úponů podčéškového vazu, který nezvládá reagovat na akcelerovaný růst a velkou pohybovou zátěž.

Dalo by se říct, že pokud Roberta dobře vyšetřím, a nastavím cílenou pohybovou terapii, mělo by to pomoci. Možná mělo. Pokud ovšem milý Robert nerad ryby, zeleninu a mléčné výrobky, tak pouze pohybová intervence pomoci nemusí.

Případ druhý – Emanuel

Dalším klientem může být muž v nejlepším věku, tedy mezi čtyřicítkou a šedesátkou (prostě to tak vnímám, no :), dáme mu jméno třeba Emanuel (ne, není to ten motýl z Večerníčku), který přichází pro bolest beder. V práci hodně sedí (kancelář / auto), sice se snaží cvičit, ale potíže stále přetrvávají. Z anamnézy zjistíme, že je dlouhodobě ve vysokém stresu, že špatně spí, že se stravuje velice nepravidelně, málo pije a má chronické potíže s trávením. Nemyslím, že by mu pomohla pouze fyzioterapie.

Mimo pohybové terapie by tedy bylo vhodné konzultovat stav s lékařem, zjistit, zda netrpí nějakým idiopatickým střevním zánětem (celiakie, m. Crohn, ulcerózní kolitida), zajistit kvalitní stravovací a pitný režim cestou odborníka na výživu a cestou psychologa nebo kouče začít pracovat se stresem. Myslím, že Emanuela čeká hodně práce, aby napravil, co (si) pokazil.

Případ třetí – Dana

Další klientka, je to seniorka, nazvěme ji třeba paní Danou, přichází pro přetrvávající bolesti v oblasti ramene po komplikované zlomenině pažní kosti. Dokonce dvojnásobné (dva úrazy v krátké době po sobě). Dle lékaře je zlomenina již srostlá, ale rameno ji stále velice bolí, svaly jsou atrofické a má velice omezenou hybnost. Paní je velice štíhlá, skoro až kachektická. Z anamnézy se dozvídáme, že je sledována v osteologickém centru pro osteoporózu, na kterou užívá léky, plus vitamín D.

Dotazem na stravu zjistíme, že již dlouhá léta jí prakticky bezmasou stravu. I v tomto případě může jít o přímou souhru nedostatku aminokyselin jako stavebního kamene pro tvorbu svalů. Jako další problematické místo bude vit. D, který, pokud je v „suché“ formě (tableta), je nutno jíst s tukem, který je pro tento vitamín tzv. střevní nosič. Pokud tuk není, vitamín se nevstřebá. Na to je třeba dát pozor zejména u velice štíhlých lidí, kteří se cíleně vyhýbají tuku.

A jako poslední je třeba uvést, že léky, které se užívají k léčbě osteoporózy, nutně vyžadují cvičení v tlaku do kosti, aby „něco dělaly“. Pokud tyto léky užíváte, ale necvičíte, tak se toho moc dít nebude.

Stres a zdraví

Zdraví je pocit fyzické, dušení a sociální pohody. No, kdo z nás to má? Ale jak se říká, ono to nebude zas až tak horké, určitý stres tolerovat bez potíží umíme a nikdo nežije na obláčku, že.

Bolest v pohybovém aparátu tak může být jediným, čeho si člověk všímá (co „bere na vědomí“), ale cíleným rozhovorem (anamnéza), zjistíme potíží mnohem více (např. časté bolesti hlavy, potíže s trávením, únavnost, subdepresivní ladění apod.), které ale daný jedinec bere skoro jako normu a tak je vůbec neřeší. Což je samozřejmě chyba a dříve nebo později to každý zjistí.

Výživa a pohybový aparát

Tkáně ke svému fungování potřebují vodu a živiny. O pitném režimu snad hovořit nemusíme, i když mě – a to přiznávám – nepřestává překvapovat, jak velký počet klientů, kteří mají problémy s ploténkami, ignoruje dostatečný pitný režim, respektive mu vůbec nepřikládá váhu. A to, prosím, snad všichni už ze školy víme, že naše buňky jsou tvořeny převážně vodou, n´est-ce pas?

V regeneraci tkání prostě musíme hlídat, a mnohdy také cíleně doplňovat, následující:

• proteiny (bílkoviny) a aminokyseliny,
• vitamíny a minerály,
• pitný režim (ne, pivo sem počítat nebudeme).

A nyní se krátce podíváme na některé z nich.

Proteiny a aminokyseliny

Asi není nutné příliš rozebírat fakt, že proteiny (bílkoviny) a jejich složky aminokyseliny, jsou nezbytné pro funkci svalů, vazů, fascií, kloubů, plotének a kostí. Prostě všeho, co vás jen v pohybovém aparátu napadne. Tyto stavební kameny naleznete v mase, rybách, mléčných výrobcích, vejcích, luštěninách a sóji.

Za sebe tvrdím, že pokud má někdo výživové omezení – např. vegetariánství, veganství, alergie na bílkoviny apod., měl by svůj jídelníček vždy konzultovat s odborníkem na výživu, aby mu něco důležitého ve stravě nechybělo.

Vitamíny a minerály

Podstatné informace o vitamínu D si dovolím citovat z rozhovoru s panem doktorem Piknerem zveřejněným v časopisu Téma č. 04/2023. (Ten časopis je prostě skvělý, moc ráda jej čtu.)

• 2/3 Čechů trpí nedostatkem vitamínu D a to napříč populací,
• používaní ochranných krému s UV faktorem snižuje syntézu tohoto vitamínu,
• hlavním zdrojem v potravě jsou mléčné výrobky, vejce, tresčí játra, losos… A pozor dávka: 150 g lososa denně (!), nebo jedny šproty, nebo lžíce oleje z tresčích jater, 400 g ementálu…,
• užívání je třeba dlouhodobé, protože změny se dějí na úrovni DNA, což trvá několik týdnů,
• vit. D výrazně podporuje činnost imunitního systému, proto jsou silnější vlny respiračních onemocnění na jaře, ne na podzim. Vitamín D je takový „motorový olej lidského těla. Ne, že by bez něj stroj imunitního systému neběžel, ale zadře se.“,
• podporuje tvorbu svalových bílkovin (a jsme u reakce svalů cvičení!).

Pár slov k osteoporóze

Pokud si myslíte, že osteoporóza se týká jen starých lidí, tak teda honem zbystřete a přečtěte si následující řádky.

Hustota kostí se tvoří v období dospívání a mladé dospělosti. Řečeno jinak – co nevytvoříte v této době, tak už nikdy. Po vytvoření základu totiž dochází v dospělosti k fázi plató (tvorba a odbourávání je v rovnováze) a pak je už pomalý (nebo rychlý, záleží na životním stylu), sešup dolů. Ten jsme schopni pouze zpomalit, ale nikoliv zvrátit, tedy si dávejte pozor na to, co děláte v mládí (spíše co dělají vaše děti, nemyslím, že by tento blog byl oblíbenou četbou dospívajících).

Mladí ležáci, staří (starší) osteoporotici.

říká Honová (a myslí to vážně)

V mládí a mladé dospělosti (cca do 25 – 30 let), byste tedy měli skutečně důsledně dbát na kvalitní přísun výše zmíněných složek potravy, sportovat (zatěžovat kosti, aby měly důvod „houstnout“) a vyvarovat se příliš velké konzumaci „zlodějů vápníku“, což jsou pochutiny obsahující fosfor, který v souboji o ukládání do kostí s vápníkem na body vede, ale k větší hustotě kostí teda nevede.

Jedná se o: kolové nápoje (jako typ „cola“ apod, ne, že jsou jako kolo), chipsy, uzeniny, sýry obsahující tavící soli („taveňáky“). Ne, že by se nemohly pozřít vůbec, ale spíše občasně, necpat se jimi jako náš kocour vším jedlým, co vyslídí, jako by další den měl nastat konec světa (taky má teď, chudák, dietu, poněvadž je tlustej. Já totiž věřím, že konec světa zítra ještě nebude).

A něco o osteoporóze opět z časopisu Téma (číslo bohužel nevím, rok 2021), rozhovor s panem profesorem Janem Štěpánem, odborníkem na danou problematiku:

• riziko vzniku osteoporózy zvyšuje jakýkoliv chronický zánět v těle,
• u starších lidí je lehce vyšší hladina CRP, která souvisí s tím, že ve stáří je vlastně stále přítomen lehký zánět v těle (je to dáno produkty stárnoucích a rozpadajících se buněk),
• dle studie provedené ve Švédsku na vzorku 80 tisíc osob, které sledovali 17 let, se zjistilo, že lidé, kteří denně jezdili na kole, nebo 20 minut denně chodili či alespoň hodinu týdně cvičili, mají nižší riziko vzniku zlomenin, než lidé, kteří takto fyzicky aktivní nejsou. „Chozením či cvičením totiž svým kostem říkáte, že je potřebujete.“,
• svalové kontrakce stimulují kost k novotvorbě,
• do cca 50 let věku si naše tělo dokáže vyrobit 90 % vit. D díky působení slunce. V osmdesáti letech si už tělo téměř žádný vitamín D takto vyrobit nedokáže,
• kostní hustotu snižují nejen glukokortikoidy, ale také léky na pálení žáhy či léky užívané na zvýšenou kyselost žaludeční šťávy. Tyto léky zhoršují mineralizaci kostí.

Závěr

Protože již prakticky není co dodat, tak jen stručně a jasně:

• Za prvé: Pokud tělo roste, potřebuje živiny. Hodně živin. (Myšleno pokud roste do výšky, pokud roste „jen“ do šířky, tak je asi něco špatně. Fitness a kulturistiku samozřejmě vyjímám.)
• Za druhé: Pokud tělo funguje, ale neroste, potřebuje živiny.
• A za třetí: Pokud tělo regeneruje, potřebuje živiny.

A je to. Na závěr můj oblíbený citát, který k tématu dokonale pasuje:

„Nejezte, nepijte a nežijte blbě!“

Pavel Mauer