5 testů, které si zaslouží pozornost při diagnostice (nejen) sportovců – 1. část

Znáte to, něco se naučíme ve škole nebo na kurzu a pak to léta v diagnostice děláme – a příliš o tom nepřemýšlíme. To je normální. Ustrnout a dále se neposouvat ale znamená, že nemusíme být v léčbě efektivní. Proč? Protože podmínky se mezitím změnily a co platilo tehdy, nemusí platit dnes. Nebo to jen a pouze přestalo stačit.

Tento článek je rozvinutím mé přednášky sdělené na říjnovém kongresu v Mikulově. Chtěla jsem ukázat 5 testů, které si zaslouží naši pozornost, nebo nutnost modifikace, aby ukazovaly relevantní data. Čas na přednášky je na takových akcích omezený, ovšem tady – doma na blogu – si můžu psát co chci a jak dlouhé chci a přesně to taky teď udělám! Howgh!

Představíme si testy, které je vhodné upgradovat či vůbec zařadit do svého repertoáru. Ne vždy je nutné provádět všechny – to aby bylo jasno. Ale kupříkladu test na kyčelní stabilizaci (třetí v pořadí), provádím já (pokud není nějaká kontraindikace) v každém kineziologickém rozboru.

Kdo text o rozboru dosud nečetl, může nakouknout SEM. Případně můžete rovnou zavítat na stránku věnovanou online kurzům, kde kurz s tímto tématem naleznete ZDE.

A nyní k těm testům. V tomto článku si probereme první tři, protože ty zbývající dva budou samy o sobě dost obsáhlé a tak si je rozvineme ve článku dalším.

TEST 1: Dorzální flexe v zatížení

Testovat rozsah v kotníku vleže na stole není právě ten nejlepší nápad na světě. Přesto se ale mnohdy přesně takto učí. Proč? No, někde se začít musí, ale když se řekne „A“ má se říct také „B“.

Je samozřejmé, že po zranění v oblasti kotníku budu testovat nejprve v odlehčení – pokud majitel svou končetinu dosud nezatěžuje, tak to ani jinak nejde, že. Ovšem ve chvíli, kdy chodí v plné zátěži, bude mě rozsah v hleznu (kotníku) logicky zajímat přece také v zátěži – to dává smysl, nemyslíte?

Jak testovat?

• Pokud nejsou kontraindikace, pak v hlubokém dřepu.
• Pokud jsou kontraindikace, tak vkleče na jednom koleni.
• Pokud chceme být sofistikovaní, pak si pořídíme slandboard (jde to i bez něj a sofistikovanost zas až tak neutrpí, já jsem to napsala jen tak).

A) (Hluboký) dřep

Výskyt Evropana v pozici hlubokého dřepu je podobně častý jako výskyt lemura prodávajícího potápěčské brýle v ruinách Machu Picchu. Dřep je přitom pozice, ve které se velká část světové populace běžně vyprazdňuje, či rodí své potomstvo. Nevím, koho napadlo si k tomu vyprazdňování sednout a k rození lehnout, ale hádám, že skvělý nápad to právě nebyl.

Co nepoužíváte, zapomenete. Takový středoevropan uveduvší svou tělesnou schránku do pozice hlubokého dřepu se buď prakticky okamžitě svalí nazad, nebo intenzivně doufá, že v blízkém okolí spatří někoho brachiálně silného, kdo jej manuálně uvede do opětovné pozice stojmo. Tkáně si totiž odvykly tak velkým rozsahům pohybů a proto je už „neumí“.

A nejedná se pouze o problém měkkých tkání (vazů, svalů, kloubních pouzder), ale také chrupavek. Proč myslíte, že se setkáváme s tolika lidmi s artrózou kolen nebo kyčlí? „Nepromazáváme“ je v celém rozsahu pohybu – a to může být jeden z podstatných důvodů vzniku tohoto civilizačního evergreenu.

Zpět k provedení testu v pozici dřepu.

Testovaného navedeme do hlubokého dřepu (případně doporučíme, aby se přidržel rámu dveří, nebo stolu, nebo co se prostě naskytne v dosahu a není to mobilní – aby nebyl neplánovaně mobilní i testovaný) a pokusíme se ho přimět k přenesení váhy směrem vpřed. Tím se zvyšuje úhel v kotníku. Paty zůstávají v kontaktu s podložkou. Nebo měly by.

Sledujeme, zda se obě paty chovají stejně. Případný rozdíl můžeme změřit goniometrem (mají na sobě pravítko) či krejčovským centimetrem.

Na obrázku vidíte negativní nález v maximálním aktivním rozsahu do dorzální flexe (směr pohybu je ve směru hřbetu nohy) v pozici vleže na zádech. Ejhle, a copak nám to tady vyskakuje v hlubokém dřepu! Nesymetrie k pohledání!

B) Vkleče na jednom koleni

Další možností je test vkleče, kdy jednu nohu (tu testovanou – na obr. je to levá noha) umístíme směrem ke zdi. Úkol zní jednoduše: V jaké vzdálenosti prstů od zdi se vám ještě podaří dotknout zdi kolenem? Pozor, nesmíte zvedat patu od podložky! Vzdálenost změříme a porovnáme s druhou končetinou.

P. S. Tlak přes stehno / koleno ve směru pohybu je povolen.

C) Slandboard

Je-li na něco pomůcka, Honová ji pravděpodobně má. Slandboard taky má.

Slandboard je plošina, na které nastavujete nákon. Já testuji na 20 stupních dorzální flexe. Porovnáváme nejen míru tahu v lýtcích, ale také zkusíme provést podřep. Pokud se každá noha chová jinak, asi máme jakýsi problém. Typicky se problematické místo přihlásí jako „zaseknutí“ nohy alias bolest na přední straně kotníku s omezením hybnosti, což poznáme dle pozice kolen. Na „zaseknuté“ noze je koleno více vzadu, než na noze bez omezení.

TEST 2: Kolenní hyperextenze

Kolenní hyperextenze je taková paní Columbová fyzioterapie. Občas se o ní mluví, ale málokdo ji viděl. Ne, opravdu nemyslím natažení kolene, myslím tím ten rozsah směrem do „prolomení“ vzad. Pozor, hyperextenzi nelze testovat vleže na zádech na stole / podložce ani ve stoje!

Každé koleno má mimo schopnost plné extenze také schopnost hyper-extenze. Není to nic patologického i když to někdy vypadá lehce znepokojivě – když kupříkladu zvedáte nohy hypermobilnímu jedinci a paty jsou již cca 15 čísel na stolem a kolena stále pokojně leží, vypadá to na jistý důvod k obavám.

O tom, že hyperextenze není jen něco okrajového, svědčí i fakt, že nyní se plastiky vazů v koleni provádí takovým způsobem, aby umožňovaly svému majiteli také jeho „vlastní“ hyperextenzi. Pokud tomu tak není, je možné, že vznikne obraz nestejně dlouhých končetin s veškerými klinickými důsledky z toho plynoucími.

Jak testovat?

V pozici vleže na břiše, kdy dolní končetiny jsou od kolen níže mimo stůl, v tzv. prone hangs. Asymetrii odečítáme dle pozice patních kostí  při pohledu od hýždí směrem k nohám, jinak se nám bude výsledek zkreslovat.

Myslíte si, že je to spíše rarita? Věřte mi, není. Dle mého soudu by se měli povinně testovat všichni jedinci po úrazech / operacích v oblasti kolenních kloubů. A nejen ti!

Poslední asymetrický nález jsem našla u klienta, který s kolenem nikdy nic neměl. Zato přišel s potížemi v SIK (křížokyčelní kloub). Což může být právě onen zmiňovaný důsledek nesymetrického zatížení.

TEST 3: Podřep na jedné noze

Standardní test ve stoje na jedné noze (zkouška Trendelenburg-Duchenne) bývá pozitivní pouze u velkých poruch stabilizace kyčle, které vznikají např. na terénu těžké artrózy. Při běžných „bebí“ ale funkční poruchu nezachytí.

Jak testovat?

Jak tedy budeme modifikovat? Provedením podřepu. Stačí koleno lehce pokrčit a zase natáhnout a celé to zopakovat 2 – 3 x. A data jsou servírována jako na stříbrném podnose.

Tak to by byly první tři testy. V dalším článku si popíšeme zbývající dva a řádně je rozebereme.

P. S. Celou přednášku z Mikulova si můžete stáhnout ZDE nebo kliknutím na obrázek.