5 testů, které si zaslouží pozornost při diagnostice (nejen) sportovců – 2. část

V minulém textu jsme se rozehřáli uvedením 3 testů nebo jejich modifikacemi, které je vhodné užívat při práci se sportovci. V některých případech by bylo vhodné užívat také sedativa, ale to už je jiná kapitola. Pracovat s lidmi je někdy náročné – což všichni dobře víme a nemusíme být přímo ze zdravotnické branže.

V předešlém článku jsme si uvedli testy modifikace vyšetření kotníku do dorzální flexe (pohyb nohou směrem nahoru), hyperextenzi kolenního kloubu („prolomení vzad“) a stabilizaci kyčlí. Kdo nečetl, přeskočí zrakem a hned poté myší SEM.

Nyní si představíme poslední dva z naší pětice. Čeká nás zamyšlení nad vyšetření stabilizací core a rychlou stabilizací v zastavení pohybu.

TEST 4: Core

O core toho bylo napsáno tolik, že psát na papír, styděla bych se, že zbytečně ničím lesy. Na druhou stranu – napsáno a sděleno toho bylo sice spousta, ale realizace stále jaksi pokulhává – asi by také potřebovala fyzioterapeuta. Ta realizace.

Sdělím to jednoduše. Vyšetřit funkci core (alias hlubokého stabilizačního systému) by mělo probíhat při pohybu, který ten daný sportovec nejčastěji činí (sledování mobilu se opravdu nepočítá).

Pokud se jedná o fotbalistu, necháme ho několikrát předvést kop. V ordinaci lépe bez míče, pokud mohu doporučit. Nebo se koukneme na záznam z tréninku nebo zápasu.

Jak jsem zmiňovala v přednášce na kongresu Tělovýchovné lékařství 2022, je třeba v hodnocení vzít v potaz také faktor únavy. Co je mi platné, že core jede jako divé 5 minut, když zápas trvá násobně déle?

Nejen schopnost aktivace, ale také vytrvalost nás v diagnostice zajímá!

Jak testovat?

Pokud se necítíme na nějaké ty kopy, použijeme u výše zmíněného fotbalisty například výpad vzad s rotací. Můžeme upgradovat rychlým vykopnutím nohy vpřed a zůstat ve stoje na jedné noze.

Připomínám, že core si nepracuje jak tak samo pro sebe, ale je zapojeno do postury a motoriky celého těla, tedy nás zajímá naprosto vše.

Testování core u volejbalisty? Ale jistě! Zavěsíme na lano a provedeme vzpažení. Mimo jiné se podíváme, jak vypadá dolní segment hrudníku.

Žebra viditelně lezou ven a přísahali byste, že slyšíte, jak se přechod hrudně-bederní potichu modlí, nebo svému majiteli přímo spílá? No, tak to asi se stabilizací úplně skvělé nebude. Pozor, nepleťme si sílu se stabilizací, jedná se o dvě odlišné věci! Které jsou ovšem ve sportu vzájemně velice těsně propojené.

Když už jsme u modlícího se ThL přechodu. Připomínám, že bolesti zad či ramene u overhead sportovců (tenis, volejbal, basketbal, házená aj.) jsou často způsobeny právě chybnou funkcí core v integraci do vzpažení. Tedy pokud budeme testovat core např. testem vnitrobřišního tlaku vsedě nebo vleže na zádech, tato patologie se nám vůbec nezobrazí.

Naprosto jednoduchým a rychlým testem na stabilitu core je podívat se na zkříženou oporu v pozici vzporu. Pokud je trup s pánví stabilně propojen, zůstávají záda napřímená, pokud ne, dochází nejen k zakulacení nebo prohnutí zad, ale také k nestabilitě, která se nejčastěji projevuje kymácením pánve, za které by se nestyděl námořník procházející se po kluzké palubě za silné bouře se třemi promile Captain Morgana v krvi.

Často při navigaci k provedení používám pokyn „představte si, že máte na zádech hrníček s horkou kávou (dětem říkám kakao) a nesmí se vám vylít“.

P. S. Testování core se věnuji ještě v sólo článku TADY.

TEST 5: Rychlá stabilizace z pohybu

Tak úplně nevím, jak tento test nazvat, přece jen, nějak intuitivně jsem se k němu propracovala a pro sebe si jej označuji move-stop, přestože anglicky neumím. Myslím tím, že se nám jedná o to, jak vypadá rychlá stabilizace z plného pohybu, která se – a to pozor – děje externí podmět.

Co tím myslím? Tento test nejčastěji provádím tak, že nechám sportovce běžet na místě (někdy na měkké podložce) a na můj pokyn se musí co nejrychleji postavit na jednu nohu a v pozici několik sekund v této pozici zůstat.

Pokud by si pokyn dával sám, byl by tento test mnohem lehčí – tělo se anticipačně připraví na zastavení. Proto je nutné, aby pokyn přišel z vnějšku. (A proto mi to na tom videu tak jde – pokyn si dávám sama.)

Poznámka: toto vyšetření může pomoci odhalit fixovaný nocicepční vzor. Pokud je patrné, že sportovec opakovaně přešlapuje do zastavení na neoperovanou / nezraněnou končetinu, asi máme problém. (Neopomineme vyšetřit stoj na dvou vahách!)

Někdy při těchto testech vidíme neplánované, ale o to působivější tance, na které by breakdancer náhodně přítomen v ordinaci uznale pokýval hlavou a spokojeně zamručel. Honová bude také mručet, ale spokojeně to znít rozhodně nebude. Poněvadž není breakdancer.

(Na fotografii profesionální sportovec s rupturou LCA v levém koleni.)

Pustit sportovce do plné zátěže, pokud není tento test kvalitně proveden, není rozumné. Spousta úrazů se děje na terénu opakovaných mikrotraumat a pokud nebudeme kvalitní stabilizaci včas řešit… pak není zaručeno, že nedojde k zranění dalšímu.

Tak to bylo několik testů, které nám mohou napovědět, jak na tom testovaný funkčně je. Připomínám to, co jsem psala na úvod – komplexní kineziologický rozbor jen s pěti testy neuděláte. Chtěla jsem vytáhnout několik specialit, které se testují málo nebo vůbec, a je to škoda.

Komplexní kineziologický rozbor nějakou dobu trvá. Testuje se jak ve stoje, tak vleže, ale také v pohybu. Pokud máte dlouhodobé potíže a nikdo vás nikdy nepostavil na dvě váhy, nezkontroloval vám délku nohou a prostě vás nevyšetřil od paty až k hlavě, je na čase změnit fyzioterapeuta.

Kauzální léčba (= léčba, kdy řešíme a odstraňujeme spouštěč potíží) se bez precizního vyšetření prostě nedá správně nastavit.