Tento text vznikl jako reakce na sdělení, které jsem nedávno přednesla na 20. Ústecké rehabilitační konferenci a které vzbudilo několik otázek. Bylo zaměřeno na kompenzaci sedu u dětí v době distanční výuky. Myslím, že je třeba si na sed trochu posvítit. Práce v sedu (u počítače) se totiž nekompenzuje pouhým protažením, víte?
A ať už děti nebo dospělí, při dlouhodobém sedu trpíme všichni.
Jak již bylo řečeno (opravdu netuším kým, ale naprosto s tím souzním): „Žádné zvíře není tak blbé, aby si dlouhodobě sedělo na pánevním dnu“ – to je sice fakt, ale jiným způsobem mnohdy pracovní dobu strávit nejde, že jo. Co se ale v sedu (a při práci na počítači) děje a co vše je třeba kompenzovat?
Přežití sedu zahrnuje několik parametrů:
Co znamená dynamizace sedu? Jedná se o změnu, neustálé „překvapování“ těla novými pozicemi (sedu, myslím sedu!). Pokud máte štěstí a dobrou židli, může to vyřešit za vás (většinou jsou to židle na nějaké pružině, která s vámi lehce kývá a vy jste nuceni sed vyvažovat).
EDIT: Po přestěhování do nové ordinace se mi podařilo usednout na skvělou židli (česká firma Adaptic). Umožňuje malé pohyby sedáku, což mi naprosto vyhovuje. A také jsem upravila monitor (notebook zůstává, ale rozhoupala jsem se k externímu monitoru), tedy se za svou ergonomii sedu mohu pochválit a taky že to právě teď udělám. 🙂
Sed na míči se dlouhodobě nedoporučuje – dynamizace je tam v příliš velké amplitudě, což může vést naopak k přetížení zad. Když míč, tak jen na přibližně 20 – 30 minut a pak zase hop na židli.
Co dělat, když nemáte „chytrou“ židli? No tak musíte být chytří sami a použít vše, co jde.
Kupte si balanční čočku a dejte si ji na půl hodiny na sedák. Pozor na balanční čočku je třeba si sednout ne na její vrchol, ale lehce před něj. Jen tak dojde ke správné pozici vaší pánve a napřímení v oblasti bederní páteře.
Za záda si dejte overball nebo složenou osušku. Lepší je tedy ta osuška, protože overball má tendenci ujíždět a nemusí být na místě přesně tam, kde jej mít chceme. Pokud jej máte, zkuste jej také využít a umístěte do oblasti beder nebo hrudní páteře. Vyzkoušejte si, co vám bude lépe vyhovovat.
Pozn. Moje pozice u pracovního stolu na fotografiích není nikterak ideální, ale omlouvá mě fakt, že správný fyzioterapeut je takový „neposeda“, neb zapisuje jen anamnézu a výsledky vyšetření, jinak se pohybuje po ordinaci a mnohdy i dokonce i cvičí (ano, ano, cviky prakticky předvádíme). Proto si můžeme dovolit i takovouto nedokonalou pozici při sedu, protože sed dynamizujeme tím, že v něm příliš času soustavně netrávíme. A také zde názorně vidíte, že ty notebooky jsou pro setrvalou práci opravdu nevhodné. EDIT: A stejně už mám tu novou super židli a externí monitor, heč. 🙂
Naprostým snem jsou pak polohovací stoly, které můžete nastavit na pozici vyšší – kdy pracujete ve stoje, střední – pro sed a nižší – pro práci například na klekačce. Ovšem vybavení takové kanceláře by vyžadovalo dost velké investice a vlastně také prostory, tedy se budeme držet reálných faktů.
Co můžeme udělat pro dynamizaci sedu?
Mimo použití vhodných pomůcek také to, že se budeme snažit co nejčastěji vstávat a hýbat se.
Evolučně jsme lovci a sběrači, nikoliv sedači. Tak se zkuste v rámci možností hýbat i v tom sedu.
Celá dynamizace, se kterou si dáte tolik práce, nebude mít efekt, pokud si pracovní místo správně nenastavíte.
O ergonomii slyšel skoro každý. Bohužel jen slyšel, málokdo ji v praxi také viděl. Je to něco jako paní Columbová, jen se o ní mluví, ale v celém seriálu ji ani nezahlédnete.
Ergonomie stručně a jasně
Cvičební kompenzaci naleznete ve 2. dílu článku, který již na vás čeká ZDE.
No a tu v úvodu zmiňovanou přednášku naleznete ke stažení ZDE.