O tom, jak mohou být úžinové syndromy zapeklitou záležitostí, jsme si povídali v předchozím článku. Ovšem takový „kousnutý“ hruškovitý sval je ještě dočista jiný level. Tam se zapeklitost může projevit jako skutečné peklo na zemi. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat!
Útlaků nervů na dolních končetinách je také požehnaně. Věnovat se budeme jen dvěma z nich, ale pro úplnost si zde ostatní aspoň vyjmenujeme. Oko odborníka tím potěšíme, oko laikovo uklidníme faktem, že není se svým trápením sám, a oko hypochondrovo řádně vyděsíme, čímž obsáhneme široké spektrum čtenářů. Pojďme tedy na to.
Nejčastější úžinové syndromy na dolní končetině:
(Pozn. Ne, neptejte se mě, prosím, proč se to jmenuje meralgia. Nevím. Asi aby to bylo dostatečně „spešl“. Paresthetica znamená parestézii, což je změna citlivosti a noctus znamená noc.)
Jedná se o útlak n. cutaneus femoris lateralis. Dle profesora Lewita je nejčastějším spouštěčem zvýšené napětí bedrokyčlostehenního svalu (iliopsoas) a napínače stehenní povázky (tensor fasciae latae).
Diferenciálně je třeba meralgii odlišit do radikulopatie L4 („výhřez ploténky“).
Radikulopatie L4 bude mít pozitivní obrácený Lasègue test, kdy bolest bude lokalizovaná v zádech (plus periferní projekce). Doplnění testu o pružení vidličkou v segmentech bederní páteře (pro laiky – to je, prosím, označení hmatu, tedy nikdo jídelní vidličkou vaše záda atakovat nebude) u radikulopatie nacházíme stav „bolí a pruží“. Doplníme ještě o vyšetření reflexů – u L4 očekáváme sníženou reakci na patelárním reflexu (pro laiky: „klepání pod kolenem“), plus snížení svalové síly tamtéž (potíže při zvedání ze sedu, chůze do a ze schodů).
Meralgie bude reagovat na pozici končetiny v kyčli, tedy při obráceném Lasègue test může být také pozitivita s bolestí v zádech (takto se – bohužel – projevuje rovněž bedrokyčlostehenní sval se spoušťovým bodem), můžeme se ale orientovat dle omezené bariéry během pohybu, plus vyšetřit tento sval ještě palpací přes břišní stěnu a vyšetřením jeho zkrácení např. Thomasovým testem. Síla svalů stehna není u meralgie změněná.
Poznámka pro praxi: Incidence této poruchy je 7 x častější u diabetiků. A funguje to i zpětně: U pacientů s meralgií je 2 x vyšší riziko výskytu diabetu.
Protože o bedrokyčlostehenním svalu naleznete vše ve článku zde a o ITB zde, ukážeme si to jen super stručně.
Protažení ITB má mnoho variant, nejčastěji používané jsou pozice vleže na boku, protahovanou končetinu spustit za sebe za postel, protahovaná končetina je na obrázku levá. V pozici výdrž cca 30 s. Pokud se objevuje bolest v zádech nebo třísle, zkuste jinou variantu z článku s tématem ITB (odkaz výše).
Při protažení bedrokyčlostehenního svalu můžeme protahovat v pozici ve stoje, protahovaná končetina za tělem položená na podložku, záda mohou být rovně, nebo v úklonu (od protahované strany) – uvedeno na videu. Protahovaný sval je levý. Kdo nepodsadí pánev, ten prohrál!
Pozn. Při nestabilitě se opřete o zeď před sebou nebo např. o opěradlo židle. Pokud budete při protahování hledat balanc, tak protažení iliopsoasu rozhodně nenajdete.
Syndrom hruškovitého svalu je nejznámějším zastupitelem úžinových syndromů a věřím tomu, že spousta lidí se s tímto syndromem setkala, většina naštěstí jen v mírné míře. Ono totiž stačí, abyste vyšlápli nějakou tu rozhlednu nebo se více projeli na kole a je to tam. A protože zmiňované činnosti zejména teď v létě nejsou žádný problém, setkáváme se s výskytem poněkud častějším.
Tento syndrom je způsoben stažením svalu v hýždi, které se projevuje ostrou bolestí zejména při ohnutí trupu (když si chcete např. zavázat botu) a na svědomí jej má právě zmiňovaný sval, který na přetížení, které není vhodně kompenzováno, reaguje po svém: naštvaně se stáhne. A protože v místě jeho výskytu prochází sedací nerv, může tímto dojít k jeho stlačení, což pro změnu naštve nerv a double-problém je na světě.
Protože jsem toto téma rozebírala ve dvou samostatných článcích, dovolím si jen krátkou rekapitulaci a následně vás odkazy na ně nasměřuji.
O protahování a rolování najdete celý text ZDE. Tento článek je nejčtenějším článkem na blogu, tedy je zřejmé, že toto téma zajímá skutečně velkou část populace. Aby ne, četnost výskytu je skutečně vysoká a bolest, která při tomto stavu vznikne, bohužel také.
O posílení a stabilizaci se dočtete ZDE.
Tak jsme zase o něco chytřejší a víme, jak na to. A pokud to nepomůže, neotálejte, prosím, příliš dlouho s návštěvou fyzioterapeuta. Funkční porucha, pokud ji necháte žít vlastním životem a léčbu budete odkládat „na potom“, se totiž vrství. A nejen to. Po čase se začne měnit také struktura a už tady máme poruchu strukturální. A tu už konzervativně (= neoperativně) opravit ani ten nejlepší fyzioterapeut na světě nezvládne.
P. S. A než se k fyzioterapeutovi dostanete, můžete si zkusit pomoci sami nejen podle rad zde na blogu, ale také dle online kurzu s touto tématikou. Naleznete jej ZDE, nebo klikněte na obrázek. A neskromně si říkám, že se docela povedl.