ošetření hruškovitého svalu

Úžinové syndromy a co si s nimi počít (část druhá – dolní končetina, piriformis & spol.)

O tom, jak mohou být úžinové syndromy zapeklitou záležitostí, jsme si povídali v předchozím článku. Ovšem takový „kousnutý“ hruškovitý sval je ještě dočista jiný level. Tam se zapeklitost může projevit jako skutečné peklo na zemi. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat!

Útlaků nervů na dolních končetinách je také požehnaně. Věnovat se budeme jen dvěma z nich, ale pro úplnost si zde ostatní aspoň vyjmenujeme. Oko odborníka tím potěšíme, oko laikovo uklidníme faktem, že není se svým trápením sám, a oko hypochondrovo řádně vyděsíme, čímž obsáhneme široké spektrum čtenářů. Pojďme tedy na to.

Nejčastější úžinové syndromy na dolní končetině:

  • Nervus femoralis: syndrom n. cutaneus femoralis lateralis (meralgia paresthetica).
  • Nervus ischiadicus: syndrom m. piriformis.
  • Nervus tibialis: syndrom mediálního tarzálního tunelu, syndrom plantárních interdigitálních nervů (Mortonova neuralgie – toto je velice zajímavá diagnóza, o té si něco řekneme zase někdy příště).

Meralgia paresthetica nocturna

(Pozn. Ne, neptejte se mě, prosím, proč se to jmenuje meralgia. Nevím. Asi aby to bylo dostatečně „spešl“. Paresthetica znamená parestézii, což je změna citlivosti a noctus znamená noc.)

Co to je:

Jedná se o útlak n. cutaneus femoris lateralis. Dle profesora Lewita je nejčastějším spouštěčem zvýšené napětí bedrokyčlostehenního svalu (iliopsoas)napínače stehenní povázky (tensor fasciae latae).

Zdroj obrázku: https://www.orchardhealthclinic.com/meralgia-paresthetica/

Jak se to projevuje:

  • objevuje se mrtvění, mravenčení nebo jinak změněná citlivost a (nebo) bolest v horní třetině přední a boční strany stehna (na menším obrázku nahoře označeno jako červená plocha),
  • potíže se zhoršují při delším stoji nebo chůzi.

Diferenciálně je třeba meralgii odlišit do radikulopatie L4 („výhřez ploténky“).

Radikulopatie L4 bude mít pozitivní obrácený Lasègue test, kdy bolest bude lokalizovaná v zádech (plus periferní projekce). Doplnění testu o pružení vidličkou v segmentech bederní páteře (pro laiky – to je, prosím, označení hmatu, tedy nikdo jídelní vidličkou vaše záda atakovat nebude) u radikulopatie nacházíme stav „bolí a pruží“. Doplníme ještě o vyšetření reflexů – u L4 očekáváme sníženou reakci na patelárním reflexu (pro laiky: „klepání pod kolenem“), plus snížení svalové síly tamtéž (potíže při zvedání ze sedu, chůze do a ze schodů).

Meralgie bude reagovat na pozici končetiny v kyčli, tedy při obráceném Lasègue test může být také pozitivita s bolestí v zádech (takto se – bohužel – projevuje rovněž bedrokyčlostehenní sval se spoušťovým bodem), můžeme se ale orientovat dle omezené bariéry během pohybu, plus vyšetřit tento sval ještě palpací přes břišní stěnu a vyšetřením jeho zkrácení např. Thomasovým testem. Síla svalů stehna není u meralgie změněná.

Proč to vzniká:

  • k tomuto stavu dochází nejčastěji u funkčních poruch bederní páteře, pánve a kyčelního kloubu,
  • při nošení příliš těsných kalhot,
  • při velkém utažení (dolního) pásu v autě,
  • u naléhajícího břicha (obezita, těhotenství),
  • při poranění třísla či jeho operaci (např. operační řešení tříselné kýly).

Poznámka pro praxi: Incidence této poruchy je 7 x častější u diabetiků. A funguje to i zpětně: U pacientů s meralgií je 2 x vyšší riziko výskytu diabetu.

Co s tím:

  1. uvolnit bedrokyčlostehenní sval a napínač stehenní povázky,
  2. vyřešit příčinu vzniku tlaku – používat bederní pás, tejpovat břišní stěnu, nenosit těsné kalhoty apod.,
  3. kompenzovat místa spouštění svalového stažení dle výsledků kineziologického rozboru,
  4. případnou tříselnou kýlu odoperovat.

Protože o bedrokyčlostehenním svalu naleznete vše ve článku zde a o ITB zde, ukážeme si to jen super stručně.

Protažení ITB má mnoho variant, nejčastěji používané jsou pozice vleže na boku, protahovanou končetinu spustit za sebe za postel, protahovaná končetina je na obrázku levá. V pozici výdrž cca 30 s. Pokud se objevuje bolest v zádech nebo třísle, zkuste jinou variantu z článku s tématem ITB (odkaz výše).

Protažení levého ITB

Při protažení bedrokyčlostehenního svalu můžeme protahovat v pozici ve stoje, protahovaná končetina za tělem položená na podložku, záda mohou být rovně, nebo v úklonu (od protahované strany) – uvedeno na videu. Protahovaný sval je levý. Kdo nepodsadí pánev, ten prohrál!

Pozn. Při nestabilitě se opřete o zeď před sebou nebo např. o opěradlo židle. Pokud budete při protahování hledat balanc, tak protažení iliopsoasu rozhodně nenajdete.

Protažení levého bedrokyčlostehenního svalu

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video

Piriformis syndrom

Co to je:

Syndrom hruškovitého svalu je nejznámějším zastupitelem úžinových syndromů a věřím tomu, že spousta lidí se s tímto syndromem setkala, většina naštěstí jen v mírné míře. Ono totiž stačí, abyste vyšlápli nějakou tu rozhlednu nebo se více projeli na kole a je to tam. A protože zmiňované činnosti zejména teď v létě nejsou žádný problém, setkáváme se s výskytem poněkud častějším.

Tento syndrom je způsoben stažením svalu v hýždi, které se projevuje ostrou bolestí zejména při ohnutí trupu (když si chcete např. zavázat botu) a na svědomí jej má právě zmiňovaný sval, který na přetížení, které není vhodně kompenzováno, reaguje po svém: naštvaně se stáhne. A protože v místě jeho výskytu prochází sedací nerv, může tímto dojít k jeho stlačení, což pro změnu naštve nerv a double-problém je na světě.

Jak se to projevuje:

  • typickým příznakem je ostrá bolest v hýždi (v naprosté většině se jedné pouze o jednu stranu, v praxi jsem se zatím nesetkala s oboustranným výskytem, ale co není, může být),
  • bolest může být pouze v místě, ale může se také přesouvat směrem ke křížokyčelnímu kloubu (SIK – „esíčko“) a dolů na boční či zadní stranu stehna,
  • někdy je sval takový kulišák, že umí udělat bolest na přední straně stehna v oblasti třísla, což může zamotat hlavu i zkušeným diagnostikům.

Proč to vzniká:

  • nejčastější příčinou je na zátěž „nepřipravená“ oblast kyčelního kloubu
  • dlouhodobý tlak v sedu (sedavé zaměstnání, náročnější cyklistika)
  • oslabení ostatních svalů kyčle (jedná se zejména o boční stabilizátory pánve)
  • nesymetrie zátěže (jednu končetinu zatěžujete z nějakého tajemného důvodu víc. Pokud přijdete na vyšetření ke schopnému fyzioterapeutovi, tajemství dlouho tajemstvím nezůstane)
  • namáhavá zátěž obnášející pohyb do kopce (běh, turistika, stěhování – schody!)
  • typicky se vyskytuje u fotbalistů a to na kopající dolní končetině (vytáčí ji do kopu směrem ven)
  • u pacientů po operaci kyčle (náhrada kloubu, femoroacetabulární impingement syndrom aj.)

Co s tím můžeme dělat:

Protože jsem toto téma rozebírala ve dvou samostatných článcích, dovolím si jen krátkou rekapitulaci a následně vás odkazy na ně nasměřuji.

  1. uvolnit sval (míčkování, rolování, strečink). Dvě varianty, které jsem ve článku, kam vás na výzvědy následně pošlu, neuvedla, jsem doplnila ve videu níže
  2. pokud je to třeba, posílit ostatní stabilizátory kyčle. To, zda to třeba je, poznáte dle testu podřepu na jedné noze (jak na to, se dočtete) nebo vyšetřením u fyzioterapeuta (to se nedočtete, musíte tam zajít)
  3. je třeba omezit spouštěč, což často bývá sed s nohou přes nohu, nebo asymetrie zátěže klidová (uhýbáte na jednu nohu víc) nebo sportovní (asymetrický sport, jako je třeba zmíněný fotbal, nebo squash – kdy sportovec řádně nekompenzuje. Což je tak častý stav, že už mám opotřebovaná mluvidla z toho, jak o tom pořád mluvím).

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit video

O protahování a rolování najdete celý text ZDE. Tento článek je nejčtenějším článkem na blogu, tedy je zřejmé, že toto téma zajímá skutečně velkou část populace. Aby ne, četnost výskytu je skutečně vysoká a bolest, která při tomto stavu vznikne, bohužel také.

O posílení a stabilizaci se dočtete ZDE.

Tak jsme zase o něco chytřejší a víme, jak na to. A pokud to nepomůže, neotálejte, prosím, příliš dlouho s návštěvou fyzioterapeuta. Funkční porucha, pokud ji necháte žít vlastním životem a léčbu budete odkládat „na potom“, se totiž vrství. A nejen to. Po čase se začne měnit také struktura a už tady máme poruchu strukturální. A tu už konzervativně (= neoperativně) opravit ani ten nejlepší fyzioterapeut na světě nezvládne.

P. S. A než se k fyzioterapeutovi dostanete, můžete si zkusit pomoci sami nejen podle rad zde na blogu, ale také dle online kurzu s touto tématikou. Naleznete jej ZDE, nebo klikněte na obrázek. A neskromně si říkám, že se docela povedl.

online kurz piriformis
Kateřina je fyzioterapeutka, lektorka a Hujer (šprt). V roce 2021 se rozhodla, že nakoukne do online světa z druhé strany, a od té doby je tu. Libuje si ve dlouhých souvětích, ve kterých píše čárky na nesprávných místech, má velice konzervativní smýšlení a zvláštní smysl pro humor. Snaží se s tím něco dělat, avšak vzhledem ke svému věku žádá čtenáře, aby si žádné velké naděje nedělali.