Manuál správného držení těla – 2. část

V minulém článku jsme si popsali, co to správné držení těla je, k čemu je to dobré a nyní máme důležitý úkol. Jak správné držení těla poznat a jak je trénovat!

Hned na úvod je třeba říci, že k hodnocení správného držení těla není možné použít nějakou univerzální poučku. Každé tělo je jiné a každé tělo umí fungovat jinak. Anatomie versus funkce spolu hrají důmyslnou hru, v níž eso nemusí být vždy tou nejvyšší kartou.

Samotář vs. stresař

Ono je to totiž tak: Každý člověk je unikátní a pohybový aparát není „jen“ pohybový aparát. Ovlivňuje jej také mysl a faktory vnitřního prostředí. Co tím myslím? Postavíme si vedle sebe dvě identická dvojčata. Jedno bude pohodový kluk ze Samotářů a druhé dvojče bude neurotický jedinec, kterého stresuje vše od počasí, přes spáry na chodníku až po šéfa.

Které dvojče asi budou dřív bolet záda? (A ne, nesouvisí to s marihuanou, pokud by vás to snad napadlo.) Dlouhodobý stres působí stažení svalů. Dlouhodobé výrazné stažení svalů se svalům nelíbí. A když se jim to nelíbí… začnou bolet.

Dalším vlivem jsou faktory vnitřního prostředí, tedy to, jak se stravujete, jaký je váš hormonální profil, jak funguje regulace metabolismu aj. Což je mimochodem také těsně propojeno s tou myslí, zmíněnou výše. A kruh se uzavírá.

Vzhledem k tomu, co jsme si nyní sdělili, je třeba i cviky k napřímení a správnému držení těla vnímat v celkovém kontextu daného jedince. Snažíme se přiblížit k nějakému ideálu, ale řekněme, že cílem není to ideální držení, ale vnímání sebe sama v rámci svého UNIKÁTNÍHO (=“ideálního“) držení. Vždy víte, jak to myslím – některé své známé poznáte i z dálky dle toho, jak se pohybují. Je to něco jako otisk prstu. Jednotná šablona proto neexistuje.

Aby bylo možné se něčeho chytit, zkusíme si to popsat funkčně.

1. etapa – chodidla

První etapou jsou chodidla. Pokud jste překvapení, pak vězte, že kvalita napřímení se odvíjí od toho, jak se umíte opřít do nohou. A umíte to?

Zkuste si test: Postavte se čelem k zrcadlu a střídavě se postavujte na jednu a druhou nohu. Čím víc do stran se váš trup vychyluje, tím je vaše stabilizace slabší. Kývání typu „třtina ve větru verze 21. století“ moc funkčně nevypadá. Stabilita je to, oč tu běží! (Zejména v této fluktuující době.)

Pokud máte nesprávně nastavená chodidla (nejčastěji se jedná o větší zatížení na vnitřní hraně chodidel – jako na obrázku níže) tak je nutné si uvědomit, že toto není problém POUZE chodidel, ale nesprávná funkce chodidel ovlivňuje také tonus (napětí) svalů břicha. Proto se u dětí s vadným držením těla je nutno podívat také na nožky a necvičit jen břicho-záda.

2. etapa – pánev & bederní lordóza

Pokud máte dobře opřená chodidla, můžete se věnovat pánvi (no dobře, tak jednoduché to není, ještě je třeba případně zkorigovat osu dolní končetiny, ale někde začít musíme). Jak je nastavená pánev, totiž ovlivňuje prohnutí vašich beder. A to je pro správnou funkci velice důležité místo.

Správná pozice pánve je velice subjektivní a individuální záležitost. Záleží, zda máte stejně dlouhé nohy, zda jste vlastníky skoliózy či nestandardního počtu bederních obratlů aj. (s tím vším se opravdu příliš dělat nedá neb jsou to anatomické změny) a proto je v těchto případech pole korekce užší. S anatomií toho příliš udělat nemůžeme, zato funkci změnit můžeme!

Jednoduše – pokuste se o takové držení pánve a beder, ve kterém pánev vypadá v rovině (tj. kalhoty mají lem přibližně rovně – samozřejmě pokud jsou tak střiženy), pánevní dno by mělo být rovnoběžně se zemí, prohnutí v bedrech vypadá PLYNULÉ a hrudník dobře „sedí“ nad pánví.

Pokud nejde s pánví příliš pohybovat, je možná příčina ve stažených svalech. Nejčastěji se jedná o svaly bedrokyčlostehenní (na přední straně) a hamstringy (na zadní straně). Jak na ně, najdete ZDE (přední strana) a ZDE (zadní strana).

3. etapa – pozice hlavy

Hlavu je třeba nést vzpřímeně navzdory komplikacím, které nás mnohdy nutí hlavu sklopit. Pokud klopit, tak jen krátkodobě! Stejně tím ničemu nepomůžete a své krční páteři naopak uškodíte.

Správné držení hlavy je takové, kdy spodina dutiny ústní je zhruba rovnoběžně se zemí. Hlava je vybalancovaná na krční páteři tak, že nestrašíme okolí dvojitou (či vícečetnou) bradou a ani není vzadu na páteři struktura podobající se betonu. Při správném držení je pohyb v krku „volný“ a lehký. Přiznejte se, kdy jste to naposledy zažili?

Pokud to nejde napřímit, je nejčastější příčina v oblasti hrudní páteře, která je tuhá jako nesprávně připravené hovězí. TOP 3 cviky na uvolnění hrudní páteře jsme již na blogu řešili, proto odkazuji na článek ZDE. Hovězí patří na talíř a ne mezi lopatky!

Jak správné držení těla trénovat?

Přiznejme si základní pravdu: Ve statice to nejde. A nepůjde. Tělo prostě na statické držení není zařízené a evolučně to neumí.

Proto budeme správné držení trénovat zejména při chůzi. Říkáme tomu „metoda výkladní skříně“, tedy jakmile jdete kolem nějaké plochy, ve které se můžete vidět (nejen výklad, ale třeba také prosklené dveře) tak se na sebe PODÍVEJTE. Tělo by mělo být v prostoru aktivně neseno a páteř napřímená. Měli byste vypadat vznešeně, ano, to je to správné slovo.

Poznámka na závěr. Věděli jste, že držení těla ovlivňuje vaši náladu? Skutečně jsou již studie, které to dokazují. Pokud se napřímíte, budete se cítit silnější. A myslím, že přesně to nyní všichni potřebujeme.